Úvod Aktuality DiskografieHistorie Napsali o nás CD shop Kontakt

Tradice a přítomnost české lidové hudby
Folklorní nahrávky českých a moravských sólistů
Druh nosiče: LP, MC
Vydavatel: © SUPRAPHON 1982/1983
MC STEREO 19170441-42
LP STEREO 11173761-62 G
LP ARTIA Prague
Seznam skladeb (3): 1.Písně hříšné
2.Hudec
3.Byly dvě súsedy
4.Z odkazu starých cimbalistůpouze na LP
5.Sedlácké v horním grýfu
Zpěv:
Josef Laža (1)
Jarmila Šuláková (3)
Blažena Šuláková (3)

Hraje:
Miroslav Hlosta - housle (2)
Milan Švrčina - cimbál (4) - (pouze na LP)
Martin Hrbáč - zpěv, housle (playbacky) (5)
Jan Rokyta - cimbály (playbacky) (4) - (pouze na LP)
Jan Rokyta - viola, basa (5)

Cimbálová muzika TECHNIK Ostrava (1,2,3)
řídí Jan Rokyta

Hudební úpravy: Jan Rokyta
Výběr a sestava: Dr. Jaromír Gelnar a Jan Rokyta
Sleeve-note: (© Jindřich Pecka)

Dějiny hudební kultury nejsou jen odeznělou minulostí. Nesou v sobě trojí zauzlení času - minulosti, přítomnosti, budoucnosti. Dnešní tvůrce, interpret i posluchač nepřistupuje k historickému odkazu jako k izolovanému faktu, ale s nashromážděnou sumou poznání a s otázkou po smyslu věci. To si uvědomila dramaturgie přítomné desky, a proto nikoliv náhodou položila vedle sebe paralelu tradice a přítomnosti hudebního folklóru, který si získal v českých dějinách nezastupitelné místo. Lidová píseň, zprostředkovaná edičními činy sběratelů, badatelů a tvůrců, zakotvila ve společenském repertoáru a strhla na sebe takovou pozornost, že se stala přímo kultovním znakem celé předsmetanovské generace.

Do éry druhotné existence nastupoval tedy hudební folklór v době, kdy přestaly působit původní podmínky jeho spontaneity a kdy formálně i obsahově vykrystalizoval do podoby, v jaké jej známe ze zápisů první poloviny 19.století. Mimo stylová, tématická, funkční a jiná rozlišení vede nejvýraznější dělící čára mezi repertoárem z Čech (str. I a II) a východní Moravy (str.III a IV). Zatímco český hudební folklór je nepřetržitě spjat s vývojem instrumentální hudby a pohybovým rytmem tance, moravský se odvozuje především z deklamačního principu řeči a je na rozdíl od české inklinace k durovosti volnější ve výběru tónin i v intervalovém cítění. Má-li v Čechách rozhodující vliv na utváření melodie hudební nástroj, na Moravě spíše působí vokální projev na instrumentální hru.

Minulé století učinilo z obou těchto sfér hudebního folklóru předmět sběratelské a badatelské práce a svým způsobem formulovalo i jeho aspirace na účast v celonárodní kultuře. Lidová píseň zakotvila na koncertních pódiích a poutala pozornost předních skladatelů a interpretů. Zároveň však žila dál svým vlastním životem jakoby napájena z rodových kořenů hudeckých kapel (III/3,4,5) či dudácké školy českého jihozápadu (I/1,2). Obě tyto linie - tradice lidového muzikantství a profesionální tvorba inspirovaná folklórem - se časem značně sblížili. Skutečně bouřlivého rozmachu dosáhly po 2. světové válce, kdy pěstování lidové hudby, zpěvu a tance rezonovalo s probuzeným optimizmem doby. Špičkového postavení však dosáhly jen ty soubory, které se odvážily odkrýt nivelizační nános uplynulého století a zaměřily pozornost k starším pramenům lidové hudebnosti (Chorea Bohemica, Musica Bohemica, Cimbálová muzika Technik aj.) nebo hledaly svou tvář v uměleckém zvládnutí estetických principů spontaneity, hravosti a improvizace (sólisté a dudácké instrumentální soubory západních Čech).

Je velkou zásluhou Československého rozhlasu v Praze a regionálních stanic v Plzni, Brně a Ostravě, že poskytly ve značné míře prostor pro autenticitu i experimentální realizace hudebně folklorních látek. V těchto studiích a v celoevropské konfrontaci na Prix de musique folklorique de radio Bratislava se tak vyvinul zcela nový obor hudební tvorby. Přední tvůrci (Jaroslav a Josef Krčkovi, Zdeněk Lukáš, Jan Rokyta, Jaromír Dadák aj.), z nichž mnozí jsou zároveň vynikajícími interprety, docilují moderní nahrávací technikou nové zvukové barevnosti netradičně exponovaného historického instrumentáře (I/2,5). Pravidelně se představují i na deskách vydavatelství Supraphon. Svědčí o tom také toto vydání, které položilo vedle sebe otázku tradice hudebního folklóru v současné interpretaci, jež představuje úzkou spojitost s prvky živého odkazu i zasvěcený umělecký čin. Zpřítomňuje minulé, aby nově vstoupilo do hry o budoucnost české hudební tradice.

Copyright © 2005 Pavel Rokyta & Cimbálová muzika TECHNIK Ostrava.

[CNW:Counter]