Hrají
František Plocek – klarinet (2, 9, 13, 14, 17)
Jan Rokyta – cimbál (2, 9, 13, 14, 17)
Cimbálová muzika TECHNIK Ostrava s primáši Miroslavem Hlostou a Jiřím Crhou a uměleckým vedoucím Janem Rokytou (1, 3–8, 10–12, 15, 18, 19)
Hudební úpravy písní: Jan Rokyta
Snímky byly natočeny v letech 1973–1995 ve studiu Českého rozhlasu v Ostravě.
Hudební režie: Vladimír Studnička, František Mixa, Jiří Pekárek, Miroslav Klega, Zbyněk Přecechtěl
Výběr a sestava: Jan Rokyta mladší & Pavel Rokyta
Hudební úprava snímků: Lubomír Výrek & Jan Rokyta mladší
(reedice a doplnění LP z roku 1990)
Poznámky
Sleeve-note:
Upřímně řečeno, zdaleka nejsem rozhodný, či váhavý typ; vždycky se ale ocitám v rozpacích, mám-li odpovědět na otázku, „kterou že to písničku mám ze všech nejraději.“ – To bych, pravda, vědět měl, jsa na to dostatečně zralý věkem, zkušenostmi i délkou, řekněme „folklorní služby“ muzikantské, kapelnické, upravovatelské a skladatelské, i konec konců té rozhlasové, coby redaktor a režisér. Inu, přesto na tuto otázku dokonale odpovědět neumím – o jedné jediné písničce nevím.
Jistě – tu a tam si na člověka některá z písniček „sedne“; neodbytně, od rána do večera i od večera do rána bzučí jako ten pohádkový Paleček ve volském uchu; provází nás na místa nej-soukromější, do situací, které absolutně vylučují přítomnost kohokoliv třtího, či dokonce druhého. Následuje ostrý střih – a opakuje se totéž s JINOU písničkou, s ještě naléhavějším bzučením a možno-li – bzučíme s sebou – tedy vlastně s písničkou. A přijde další střih… Anebo vzlétne tu a tam jakási písňová létavice, která jsa vypuštěna populárním zpěvákem – jasně zasvítí, proletí naším soukromým vesmírem, a zanikne se svou nádherou dočasnosti v galaxiích, rozkládajících se zcela mimo naši paměť. A přece – každý z nás v sobě nosí písničky, které se naučil, které zná OD NĚKOHO, které mu NĚKDO zpíval. NĚKDO výsostně živý a skutečný, zpěvák – nebo ještě lépe – zpěvák UČITEL.
Anna KUTĚJOVÁ, roz. ROKYTOVÁ (1893–1964), prožila celý život (s výjimkou krátkého pobytu ve Vídni „na službě“ v roce 1914) v rodné Jasenné u Vizovic na jižním Valašsku. Vynikající zpěvačka, pamětnice, činorodá národopisná pracovnice, ale také autorka pěkné rodinné kroniky; švadlena a vyšívačka – „co sú v dědině kroje, ty sem vyšila šecky!“ (citát z r.1959).Jestliže etnografové a etnomuzikologové označují osobnosti typu Anny Kutějové souslovím „významný nositel tradice“, pak se domnívám, že jenom stěží postihne tento výraz její celoživotní dílo; dílo inspirované rodnou dědinou, a téže dědině naší „tetičkú Kutějovú“ s láskou oplácené. Věděla už tenkrát, že dávat je víc, než brát; a nejenom věděla – také tak žila.
„Naučila sem sa zpívat od tatínka a od maměnky; obá zpívali pěkně, velice zpěvní byli. Od rána božího sa zpívalo – aj pobožné, aj světské – jak sa z huby sméklo. Tož tak sem v tom aj růstla.“ (A.K.,1960)
Snad už před námi vyvstává podoba mé zpěvačky-učitelky; a věru, učitelky nad jiné znamenité a převýborné. Sedávali jsme spolu u ní v kuchyni; zpívala – jak lehce, samozřejmě a neomylně! – a já ukládal do paměti; a do paměti takového šestnáctiletého valašského ogara se toho vejde požehnaně, když se chce. Šlo to ale s tou pamětí tak do prvé stovky nápěvů; pak jsem se najednou začal bát, že něco zapomenu; tož došlo k zapisování staroslavnou osvědčenou metodou UCHO – RUKA – NOTY.
A tak jsem tenkrát s tím zapisováním udělal dobře, či po valašsky „zažíl rozumu“. Bylo těch nápěvů i s texty k pěti stovkám; a všechny, jak říkám – lehce, neomylně – a zpaměti.Tetička dobře věděla – a tak‚ srdcem cítila – že stejně, jako svého písňového pokladu nabyla, jej má opět předat dál; a cti, být dalším z článků tohoto lidského i písňového řetězu, se dostalo právě mně. Co ale netušila ani ona, ani já – to už vůbec nebylo, že od ní dostávám velký a uži tečný úkol pro celý můj nastávající život; a navíc budu neskromný – že se stanu jejím synovcem znejmilejším právě „skrz ty pěsničky“.
Mezi poválečnými vesnickými „valašskými krúžky“ patřil ten jasenský k dobrým a pracovitým; při nácviku i vystoupeních byla ruka tetičky Kutějové – přísná a laskavá – nepostradatelná.
Její repertoirový fond je pravdivý: totiž – „velcí“ sběratelé jako František SUŠIL, či František BARTOŠ, ale i regionálnější vizovský Eduard PECK – se v minulém století Jasenné vyhnuli; proč, to se můžeme dnes jenom domýšlet. Ale – ještě v polovině padesátých let jsou nápěvné varianty jasenských písní v podání Anny Kutějové výrazně shodné se zápisy BARTOŠOVÝMI (1901 ze sousedního UBLA) a zejména PECKOVÝMI (1884 ze sousední VŠEMINY i ze samotných VIZOVIC). Je to významné svědectví uvědomělého pěstování a rozvíjení zpěvnosti, svědectví vkusu a schopnosti rozlišit zrno od plev, a tak svědectví lásky a laskavosti řady generací k sobě navzájem. A tak tedy jsou ty jasenské písničky a tance na světě.
„Já sem vám mívala propocené ty leknice aj vrchnicu, co sem tancovala o dušu; a celú noc sme si, my cérky, nesedly! Nigdy sme si nesedly, aby sme nebyly požmané (roz. – pomačkané – pozn. J. R.)! Byla sem já tanečnica na slovo vzatá!“(A.K.,1960)
A tak se ten její úkol snažím jak nejlépe plnit; snažím se dát jejím „písničkám“ možnost dlouhého žití. Dělám všechno proto, aby měly dost živé vody ze srdcí zpěváků – aj těch „velkých“, kteří zpívají na této desce, ale také Vás, posluchačů.Písničky Vám to všem bohatě oplatí – to věřte; dají za Vaše zpívání pocit krásy nejčistší, radosti nejlidštější. Takovou radost by určitě měla i tetička KUTĚJOVÁ sama.
„To je vám taková krása, jak ti Valaši uměli všecko zhudebnit – gde jakú cestu, gde jaký chrást, gde jakú mezu, gde jaký kopeček, gde jakú dolinku – všecko!!!“ (A.K.,1961)
Takže už navždy budu vědět, že to nejmilejší je právě to „VŠECKO“ mé milé tetičky Anny, a že právě za tohle „VŠECKO“ jí nemohu být nikdy dost vděčný.
Jan Rokyta 1990
Seznam skladeb
CD
1
Trhalo děvča, trhalo trávu
1989
02:56
2
O Valaších a jejich zpěvnosti & Zašly kosénky do téj rosénky
1989
03:09
3
Dyž sem byla u maměnky svojí
1992
02:38
4
Ej, to je, Bože, to je
1984
01:38
5
Co mi, Janíčku, co mi kúpíš
1988
02:32
6
Za vodú, koníčky, za vodú
1979
03:08
7
Špacírpolka
1981
02:05
8
Řemeslnické
1974
04:32
9
Těžko je tom kameňu
1981
02:48
10
O stařence Kašparové & Kulovatéj tváře byla
1981
04:00
11
Užínajte, ženci
1995
01:23
12
Jasenské točené
1988
05:17
13
Valaši, Valaši
1984
03:16
14
Zpívaj, kohútku
1982
03:27
15
Jasenská šotyška
1973
02:48
16
Co moja Terézka doma dělá
1982
01:38
17
Sadila sem marijánku
1980
04:02
18
Ty jasenské zvony
1974
02:44
19
Svatební z Vizovska
1974
02:53
MY ZME VAŁAŠI
Jarmila Šuláková & Josef Laža
Valašské taneční populáry
Zpívají:
Jarmila Šuláková & Josef Laža (2-4,7-10,14,17,23,24)
Jarmila Šuláková (6,11,13,15,16,18,21)
Josef Laža (1,5,12,19,20,22)
Blažena Šuláková (15)
Zuzana Pavlusková (15) (dcera Jarmily Šulákové)
sbor muzikantu Cimbálové muziky TECHNIK (11,20,24)
Hraje Cimbálová muzika TECHNIK Ostrava s primáši Miroslavem Hlostou, Jiřím Crhou a s uměleckým vedoucím Janem Rokytou.
Instrumentální sóla:
Jan Rokyta – cimbál (17)
František Plocek – klarinet (19,21)
Anna Václavíková – hoboj (21)
Hudební úpravy písní: Jan Rokyta
Snímky byly natočeny v letech 1974 – 1994 ve studiu Českého rozhlasu v Ostravě.
Hudební režie: Vladimír Studnička, Jan Rokyta, František Mixa, Jirí Pospíšil, Jaromír Gelnar, Miroslav Klega, Zbyněk Přecechtěl
Zvuk: Ivo Roubal, Lubomír Výrek, Karel Šmiták
Cimbálová muzika TECHNIK Ostrava děkuje vedení Českého rozhlasu za mnoholetou spolupráci a příkladnou vstřícnost a podporu pri realizaci CD MY ZME VAŁAŠI a paní Janě Dočkalové-Kobzáňové za poskytnutí stylových ilustrací na skle.
Poznámky
Sleeve-note:
Roztančená pódia valašských plesů a bálů, oslavy životních jubileí či zpívání v přátelském kruhu, jen tak pro RADOST…
Takovou atmosféru svým výběrem evokuje CD valašských tanečních populárů, které Vám předkládá Cimbálová muzika TECHNIK Ostrava se svými pěveckými sólisty. Novodobý folklorně-taneční odkaz je spjat především se jmény valašských muzikantů Jana PELÁRA(1844-1907) a Antonína MATALÍKA (1880-1955) a svého vydání se paradoxně dočkává až v době, kdy globalizovaný posluchačský svět považuje tento repertoár možná už za symbol „staré doby“.
Na tomto zvukovém nosiči se scházejí ty nejznámější valašské polky a valčíky, z nichž některé v plynutí času své existence zobecněly a dostaly se i do učebnic hudební výchovy na základních školách. S interpretací valašského populárně-tanečního slohu jsou neodmyslitelně spjata jména zpěváků Jarmily ŠULÁKOVÉ a Josefa LAŽI. Oba zpěváci stvrzují svůj kumšt nejen v po všech stránkách dobře „sladěném“ a po desetiletí skvěle fungujícím duetu, ale i každý sám, ve zpívání sólovém. Výkony Jarmily ŠULÁKOVÉ a Josefa LAŽI jsou nejen oslavou valašského zpěvu, ale neméně i oslavou půvabného valašského nářečí, ve vzorovém provedení: na všech čtyřiadvaceti snímcích totiž naprosto není pochyb, kam má přijít tvrdé či měkkě „l“, měkké „i“ či ypsilon, skvěle provedené jsou i barevné nuance samohlásky „e“.
Valašské nářeční přesnosti si vždy velmi cenil i autor všech hudebních úprav, umělecký vedoucí Cimbálové muziky TECHNIK, ale především VALACH tělem i duší, Jan ROKYTA (1938-2012). Právě on započal práci na tomto CD už v roce 2010, jeho vydání však dnes již přihlíží z folklorního nebe… Jeho stylové a především věrné tempové pojetí populárů posunuje nadregionální cimbálovou muziku TECHNIK mezi valašské kapely. Roztančené polkové a valčíkové melodie jsou ve výběru doplněny čtyřmi nápěvy k třídobému párovému tanci „Valaský“, známějšími písněmi v rytmu dvoudobé „Točené“, či půvabnou milostnou písní, pojící se textem k městu Vsetínu.
Pevně věříme, že šmrnc a odpich valašských tanečních populárů osloví nejen generace, které vyrůstaly uprostřed jejich největší obliby, ale i mladší posluchače, kteří tento hudební a taneční odkaz "uznají" jako jednu z nejpravdivějších kulturních hodnot Valašska!
K jedinečnému zvukovému půvabu valašského nářečí se nedílně pojí i jeho podoba fonetická. Z toho důvodu je ve valašském nářečí nejen název CD, ale i všechny názvy a texty písní. Posluchač se tak může potěšit z drobných výslovnostních nuancí nejen poslechem, ale i pohledem.
Velmi bychom si přáli, aby si vážený posluchač valašské populáry v podání „valašských slavíků“ a Cimbálové muziky TECHNIK nejen poslechl, ale aby si je v rodinném či přátelském kruhu pravidelně i ZAZPÍVAL!
* Součástí bookletu CD jsou kompletní texty všech písní.
Seznam skladeb
CD
1
NECHOĎ, JANKU, PŘES POĽÁNKU
1974
01:49
2
DOKÁD BYŁY STARÉ DVACETNÍKY
1991
03:28
3
TŘI PELÁROVSKÉ
1991
02:46
4
POD HORÚ JE JATELINKA
1986
03:24
5
BESKYDE, BESKYDE
1979
01:57
6
NA SANTOVĚ KOPEC
1976
02:33
7
NÉNÍ JAK NÁM SŁOBODNÝM
1985
02:44
8
AJ, ZA TÚ NAŠÚ STODOLENKÚ
1982
02:28
9
VE STRÍTEŽI VODA BĚŽÍ
1984
02:48
10
KE ŠCUDŁOVU CESTA DŁÚHÁ
1977
02:52
11
NA KRAJ AMERIKY
1994
02:39
12
TRÁVA NEROSTE
1979
01:14
13
DYBY BYŁA MORAVA
1977
02:31
14
KÚPIŁ SEM SI KOZU
1991
02:14
15
PACHOLÍČKU MŮJ
1992
02:54
16
NASEŁA SI ŽITECKA
1977
02:09
17
POD VSETÍNEM MOSTEK
1984
04:09
18
OKOŁO SÚČE VODĚNKA TEČE
1976
02:43
19
DYŽ SA BUČEK ZEĽEŇÁ
1981
01:45
20
DVA VALAŠSKÉ VALČÍKY
1978
03:53
21
DYŽ SEM BYŁA U MAMĚNKY V DOMĚ
1976
02:25
22
A JÁ SU SYNEK Z POĽÁNKY
1979
02:09
23
HROZENKOVSKÉ VALČÍKY
1981
03:38
24
MY ZME VAŁAŠI (LIVE)
1991
01:45
KARPATSKÝ EPILOG
Cimbálová muzika TECHNIK Ostrava 1958 - 2013
Instrumentální sóla:
Miroslav Hlosta – housle (1-7, 12-14, 17)
Jiří Crha – housle (16)
Václav Hlosta – housle (7)
Jiří Machač – housle (7, 17)
Dalibor Plaček – housle (7)
Ján Červeň –...
CD1
Instrumentální sóla:
Miroslav Hlosta – housle (1-7, 12-14, 17)
Jiří Crha – housle (16)
Václav Hlosta – housle (7)
Jiří Machač – housle (7, 17)
Dalibor Plaček – housle (7)
Ján Červeň – housle j.h. (4)
František Plocek – klarinet (5)
Jan Rokyta – cimbál (1)
Jan Rokyta ml. – cimbál (9, 12, 15) & zobcová flétna (12)
Zpívá sbor muzikantů Cimbálové muziky TECHNIK (11)
Hraje Cimbálová muzika TECHNIK Ostrava s primášem Miroslavem Hlostou (1-17) a Jiřím Machačem (7,17)
CD2
Zpívají:
Jarmila Šuláková (2, 8)
Marie Karpecká-Žabková (4)
Lenka Halamová (6)
Josef Laža (9)
Martin Hrbáč (11)
Instrumentální sóla:
Miroslav Hlosta – housle (1, 3, 10)
Jiří Crha – housle (7)
Martin Hrbáč – housle (11)
František Plocek – klarinet (3)
Anna Václavíková – hoboj (4)
Jiljí Dybal – violoncello (1, 3, 7)
Miroslav Večeřa – příčná flétna (6)
Jan Rokyta – cimbál (1, 5, 7, 8, 12) & violový kontr (11) & kontrabas (11)
Milan Švrčina – cimbál (12)
Hraje Cimbálová muzika TECHNIK Ostrava s primáši Miroslavem Hlostou, Jiřím Crhou a uměleckým vedoucím Janem Rokytou (1-10)
Snímky byly natočeny v letech 1973 – 1994 ve studiu Českého rozhlasu v Ostravě.
Ve zmíněném období se na realizaci nahrávek podíleli tito členové Cimbálové muziky TECHNIK Ostrava:
Miroslav Hlosta, Václav Hlosta, Jiří Crha, Jiří Machač, Dalibor Plaček, Bruno Sadílek, Josef Brieda, Zdeněk Filip, Jiří Šmíd, Jiří Dvořáček, Dalibor Grulich, Pavel Rokyta, Jan Rokyta, Jan Rokyta mladší, Jiljí Dybal, Alois Stašek, Igor Františák, František Plocek, Bohuslav Schenk, Jan Malina
Hudební úpravy a kompozice: Jan Rokyta
Hudební režie: Vladimír Studnička, Jiří Pekárek, Jan Rokyta, František Mixa, Jiří Pospíšil, Josef Przebinda, Miroslav Klega, Jiří Karásek, Zbyněk Přecechtěl
Zvuk: Ivo Roubal, Lubomír Výrek, Karel Šmiták
Námět a produkce: Pavel Rokyta, Jan Rokyta mladší, Igor Františák
Výběr a sestava: Jan Rokyta mladší, Pavel Rokyta, Igor Františák
Hudební úprava snímků: Jan Rokyta mladší
Zvuková revitalizace snímků: Lubomír Výrek
Mastering: Lubomír Výrek, Český rozhlas Ostrava
Texty: Jan Rokyta mladší, Pavel Rokyta
Překlad textů: Marjolein de Roos. Liselotte Rokyta
Design: Graphic House s.r.o., Pavel Rokyta
Poznámky
Sleeve-note:
K PRÁCI VE STUDIU I NAD PARTITUROU...
Široké spektrum Karpatského epilogu je přehlídkou různých regionálních stylů, instrumentačních barev, jakož i lyrických, virtuozních skladeb i kompozičních experimentů cimbálové muziky Technik a jejího uměleckého vedoucího Jana Rokyty. Karpatský epilog má ovšem i výrazný aspekt zvukový, respektive studiový. Doba vzniku nahrávek má úctyhodné rozpětí jedenadvaceti let (1973-1994) a protíná tři desetiletí, během kterých rozhlasová nahrávací technika zaznamenala dynamický vývoj. Z toho důvodu nebylo při revitalizaci jednotlivých snímků jednoduché sladit jejich často velmi rozdílné zvukové charaktery do jedné hladiny a posluchačsky jednolité šablony. Všechny snímky jsou zvukovým obrazem své doby a jsou takto - včetně svých šarmů i relativních nedokonalostí - váženému posluchači předkládány.
CD II je velmi specifické i použitím různých speciálních zvuků a kompozičních technik. Dovolujeme si vás upozornit na:
- aleatorické i modální řady
- motivickou práci
- neobvyklou harmonizaci písňového motivu
- použití bourdonu
- přelaďování strun hudebních nástrojů (skordatura)
- využití neobvyklých instrumentačních barev
- kontrastní tempa
- zvukových efektů.
Dále je zde technika studiová, která umožňuje:
- vrstvení vokálních i instrumentálních výkonů jednoho interpreta
- prolínání jednotlivých částí kompozice
- posuny ve stereobázi
- zpomalování zvukového záznamu za účelem přeladění speciálně předtočeného zvuku.
Žádná ze zmíněných kompozičních a rozhlasových technik není samoúčelná, ba naopak - jejich použití posunuje všechny úpravy a kompozice do nového zvukového formátu, ve kterém získávají lidová témata nový umělecký rozměr.
Seznam skladeb
CD1
1
Hudecké písně z Vizovska
(1975) ze sbírky Eduarda Pecka
3:26
2
Tři taneční nápěvy z Růžďky u Vsetína
(1994) Guberniální sbírka z r. 1819
3:14
3
Točené z Liptálu
(1973)
1:46
4
Goralské nuty
(1985)
2:45
5
Kresané
(1967) ze sbírky A.S.Keczer
1:23
6
Hajduch
(1980) pásmo melodií k valaskému tanci z Kokavy
3:17
7
Vrchovský pláč a tanec
(1993) podle hry Jána Berkyho-Dušana ze Zvolenské Slatiny
4:31
8
Tance ze Strážského
(1978) nápěvy k dívčímu kolesovému tanci Karička
2:00
9
Melodie z Velkých Zalužic
(1993) z repertoáru zpěvačky Márie Mačoškové
5:31
10
Huculka
(1977) nápěvy Huculů ze západní Ukrajiny
1:30
11
Krucene z Raslavic
(1994) nápěvy k točivému párovému tanci Krucena
4:10
12
Kurucká nota z Uhrovecké sbírky
(1994)
4:38
13
A menyaszan szép virág
(1985) podle hry hudců z transylvánské obce Szék
1:59
14
Csárdás
(1985) podle hry hudců z transylvánské obce Szék
2:11
15
Geamparale in A
(1993) jihorumunský řadový tanec v 7/16 taktu
2:45
16
Hora Martişorului
(1980) skladba věnovaná rumunskému svátku jara „Martişor"
1:49
17
Hriňovské
(1989) podle hry houslisty Jána Hrončeka z Hriňové
5:12
CD2
1
Hudecké rozehrání/Večerní reminiscence
(1978) studiová koláž na motivy nápěvů z Jasenné
5:06
2
Banujem za tebou&Ej,hory,hory
(1980) milostné slovenské
3:55
3
Motivy z Kozlovic
(1986) na motivy písní z lašsko-valašského pomezí
5:46
4
Těšínská balada
(1976) baladická píseň z těšínského Slezska
5:29
5
Dva slovenské historické tance
(1976) z Kodexu E.Lányi
3:45
6
Těžko je mi, těžko
(1987)
3:58
7
U mej matky přede vratky
(1984) tři podoby lašské písně
5:47
8
Bude vojna, bude
(1975) na motivy baladické písně ze severního Valašska
6:13
9
Písně hříšné
(1976) studiová koláž na motivy lascivních textů
4:47
10
HUDEC
(1979) parafráze na motivy písní a tanců z jižního Valašska
5:10
11
Sedlácké v horním grýfu
(1980) nápěvy k točivému párovému tanci z Horňácka
Zpívají:
Otto Žabka (3,5,7,11,14,15,19,21)
Anna, Marta, Ludmila, Marie - sestry Žabkovy (1,2,5,6,8,9,10,11,13,16,17,18,20,22)
Mária Klingová, roz. Žabková (4,12)
Ludmila Žabková...
Zpívají:
Otto Žabka (3,5,7,11,14,15,19,21)
Anna, Marta, Ludmila, Marie - sestry Žabkovy (1,2,5,6,8,9,10,11,13,16,17,18,20,22)
Mária Klingová, roz. Žabková (4,12)
Ludmila Žabková (4,13)
Hrají:
Cimbálová muzika Technik Ostrava (1,2,3,6,7,9,10,11,14,17,19,20,21,22)
Cimbálová muzika Friš (16)
Vladek Zogata - gajdy (5,11,22)
Jan Rokyta - cimbál (9,12,13,15)
Autorství písní (hudba i text): Otto Žabka (5,11,15,21)
Umělecká stylizace hudby: Leoš Janáček (7,14,19)
Instrumentace z klavírní faktury: Jan Rokyta (7,14,19)
Hudební úpravy písní:
Jan Rokyta (1,2,3,6,9,10,11,13,15,17,20,21,22)
Martin Gelnar(16)
Hudební režie: Jan Rokyta, Jaromír Gelnar, Vladimír Studnička
Mistr zvuku: Lubomír Výrek
Všechny snímky vznikly v hudebním studiu Českého(dříve Československého)rozhlasu v Ostravě v letech 1974 - 2010
Seznam skladeb
CD
1
Za stodolum sľunce šviči
milostná z Mostů u Jablunkova
01:27
2
Ej, ženy, ženy
žetovná taneční z Hrčavy
02:07
3
Héj, hore háj, dolu háj
populární slovenská zbojnická
02:15
4
Helo, helo, Helynko
halekačka z jižního Těšínska
02:39
5
Zogatové dudy
nová píseň Otty Žabky
01:53
6
Podle mego okjynečka
milostná taneční z Jablunkovska
02:06
7
Štyry kosy nakuvané
L.Janáček: Šest národních písní pro sólový hlas s klavírem
00:45
8
O moja mamulko
žertovná svatební z Těšínska
02:43
9
Otviraj macičko
lašská svatební z Paskova
02:06
10
Bjoľy
obřadní tanec při čepení nevěsty na Těšínsku
07:16
11
Vjym jo jedyn chodniček
nová píseň Otto Žabky
02:10
12
Na lubenskch polach
zápis L. Janáčka z Lubna z roku 1906
01:56
13
U sušeda sum falešne okna
slezská milostná z Hatí u Bohumína
01:25
14
Něumrem ja na zemi
L.Janáček: Šest národních písní pro sólový hlas s klavírem
01:02
15
Ej, ty vojno
nová píseň Otto Žabky
03:29
16
Čmava nocka, idym ňum
milostná taneční z Hrčavy
01:35
17
Gněvaľa še ševcula
žertovná z Milíkova na Jablunkovsku
01:17
18
Ej, vjym jo jyn coši vjym
milostná z Mostu u Jablunkova
00:57
19
Šiel som cez mesto
L.Janáček: Šest národních písní pro sólový hlas s klavírem
Zpívají:
Jarmila Šuláková (CD1/3)
Josef Laža (CD1/4)
Miroslav Hlosta (CD1/6)
Pavel Ptáček (CD1/7)
Eva Dřízgová-Jirušová (CD2/3,4,5)
Jana a Jan Zaviačičovi (CD2/7)
Sólisté a spoluhráči:
Igor...
Zpívají:
Jarmila Šuláková (CD1/3)
Josef Laža (CD1/4)
Miroslav Hlosta (CD1/6)
Pavel Ptáček (CD1/7)
Eva Dřízgová-Jirušová (CD2/3,4,5)
Jana a Jan Zaviačičovi (CD2/7)
Sólisté a spoluhráči:
Igor Františák - klarinet
Zdeněk Mráz - prim (CD1/11)
Veronika Rokytová - housle (CD2/1,3,4,5)
Halina Františáková - housle (CD2/1,3,4,5)
Jakub Zaviačič - housle (CD2/7)
Jan Crha - housle (CD2/8)
Jura a Adam Machačovi - cimbál a housle (CD2/9,10)
Lisellote a Jan Rokyta - Panova flétna a cimbál (CD2/12,13)
Ludvík Vaculík - slovo a zpěv (CD2/15)
Hraje:
Cimbálová muzika Technik Ostrava s primáši Miroslavem Hlostou (CD1/1,3,4,7 + CD2/13,17) Jiřím Crhou(CD2/3,4,5,8), Jiřím Machačem(CD1/6,7,9 + CD2/9,10) a Václavem Hlostou (CD2/1)
Hudební úpravy písní:
Jan Rokyta
Hudební režie: Zdeněk Tofel
Mistr zvuku: Lubomír Výrek
Nahrávka byla pořízena v divadelním sále DK města Ostravy dne 29.11.2008
Poznámky
Poznámka: Číslo s Martinem Zálešákem bylo pro jeho hlasovou indispozici z nahrávky(CD1/původní 6) vyřazeno.
Seznam skladeb
CD2
1
Stará znělka muziky VŠB
3:44
1
Air
4:31
2
Slovo
2
Slovo
3
Ej, Janku, Janíčku + Nasela si žitečka
5:20
3
Prolog
Adam Michna
2:06
4
Já su muž dobrý + Všeci ludé
4:37
4
Svatební věneček
Adam Michna
2:49
5
Slovo
5
Den svatební
Adam Michna
2:52
6
Gdeže léháš + Široko daleko
4:07
6
Slovo
4:07
7
Zvŕtané
4:57
7
Letěl sokol + Čí sú to koně
3:31
8
Slovo
8
H-dur
3:45
9
Klarinetový čardáš
4:37
9
Zvolávanka
3:09
10
Slovo
10
Rozkazovačky
2:59
11
Prší, prší
4:37
11
Slovo
12
Miorita
3:09
13
Hora lenta a Asta e Poteca mea
5:12
14
Slovo
15
Slovo a píseň Ludvíka Vaculíka
3:14
16
Slovo
17
S Pánem Bohem
2:56
Dyž sem byl malučký
Děti zpívají lidové písničky z Moravy (spoluúčast)
CD1:
Zpívají: Anna Kutějová (1), Vlasta Bláhová (2), Pavel Novák (3), Cecília Dychová (4), Zdeněk Kašpar (5,14), Jarmila Šuláková (7,10,21), Gejza Vagaj (8), Josef Laža (12,14,16,21,25), Pavel...
CD1:
Zpívají: Anna Kutějová (1), Vlasta Bláhová (2), Pavel Novák (3), Cecília Dychová (4), Zdeněk Kašpar (5,14), Jarmila Šuláková (7,10,21), Gejza Vagaj (8), Josef Laža (12,14,16,21,25), Pavel Jurkovič (13), Naďa Vahalíková (15), Marta Spirová (18), Dagmar Siudová (23) a sestry Anna, Marta, Ludmila a Marie Žabkovy (11).
Hrají: František Plocek - klarinet (6,10,22), Jiljí Dybal - violoncello (10), Jan Rokyta - cimbál (10,18), Anna Václavíková – hoboj (15), Jan Hališka – violoncello (17), Miroslav Večeřa – flétna (18), Milan Straka - zobcové flétny (24), Cimbálová muzika Vysoké školy báňské v Ostravě s primášem Zdeňkem Mrázem (1,2), Cimbálová muzika TECHNIK s primášem Zdeňkem Mrázem (3,4,6), Zdeňkem Kašparem (5), Josefem Giňou (8), Václavem Hlostou (13,20), Jiřím Crhou (15,17,18,19,24) a Miroslavem Hlostou (7,9,11,12,14,16,17,21,22,23,25)
CD2:
Zpívají: Dušan Holý (3), Eva Porubová (4), Jarmila Šuláková (5,7), Blažena Šuláková (7), Ludvík Vaculík (8), Josef Laža (9), Martin Zálešák (11), Luboš Holý (12), Dana Janíková (13), Lenka Halamová (15,17), Tomáš Lipka (18), Miroslav Hlosta (20), Karel Sháněl (22), sbor mužů z Horňácka pod vedením Dušana Holého (10), dětský sbor Permoník z Karviné (14), sbor dětí z ostravských škol (19) a sbor muziky TECHNIK (8)
Hrají: Milan Straka - zobcové flétny (2), Liselotte Rokytová - Panova flétna (6), Jan Rokyta ml. - zobcová flétna (6), cimbál (23), Igor Františák – klarinet (21), Miroslav Večeřa - příčná flétna (7,18), Jan Rokyta - cimbál (7), Šárka Čurdová - příčná flétna (4), Tomáš Filip - hoboj (4), Evald Bartusek - fagot (4), František Plocek – klarinet (12, 14), Jiljí Dybal – violoncello (12), Anna Václavíková – hoboj (17) a Cimbálová muzika Technik Ostrava s primáši Miroslavem Hlostou (1,8,9,11-13,15-19,22,23), Václavem Hlostou (2), Jiřím Crhou (1,4-6,12,14,18), Jiřím Machačem (1,3,20,21) a Martinem Hrbáčem (10)
Námět a produkce: Pavel Rokyta
Texty: Jan Rokyta
Přepis textů: Veronika Rokytová
Překlad: Jitka Kremplová
Výběr a sestava: Jan a Pavel Rokytovi, Igor Františák, Miroslav Hlosta a další členové muziky TECHNIK
Hudební úpravy: Jan Rokyta
Hudební režie: Zbyněk Přecechtěl, Josef Przebinda, Vladimír Studnička, Jiří Pekárek, Jiří Pospíšil, František Mixa
Zvuk: Ivo Roubal, Lubomír Výrek a Karel Šmiták
Úprava a revitalizace snímků (2007-2008):
Hudební režie: Jan a Pavel Rokytovi
Mistr zvuku: Ivo Roubal
Snímky byly natočeny v letech 1961-2005 ve studiu Českého rozhlasu v Ostravě.
Mastering: Stylton
Vydáno 29.06.2008
Poznámky
Sleeve-note:
Cesty a návraty (Technik 50) - CD I
Na prvém disku můžeme sledovat život muziky Technik ryze chronologicky – od vzniku a prvých nahrávek až do poloviny osmdesátých let 20. století. Čas je tu jednak exhibitorem života cimbálovky, jednak měří naši práci dramaturgicky, interpretačně a také zvukotechnicky. V těchto letech se nám čas doslova vlekl, na všechno bylo dost času; dá se tu dobře vystopovat neustálý „mírný pokrok v mezích zákona˝, jak by řekl Jaroslav Hašek. Od začátečnictví ke zkušené a uvědomělé interpretaci…
1. Rostú, rostú, rostú (1961) – Anna Kutějová, roz. Rokytová (1893-1964) byla pro mladou cimbálovku Vysoké školy báňské v Ostravě inspirací a prvohybatelkou počátečních krůčků v muzikantském životě. Vynikající zpěvačka, tanečnice, vyšívačka krojů a výborná pamětnice už tenkrát rozlišovala: „.. šecky pěsničky sú pěkné, ale táto je naša!!“
Platí to i o tomto karpatském písňovém tvaru, který se v rodné Jasenné naučila od svých rodičů; nahrávka je dokladem prvého setkání s muzikou v Ostravě. Jenom jsme zírali…Díky tetičko!
2. Dyžs chtěla husy pást (1961) – Vlasta Bláhová, studentka z Děhylova u Ostravy byla prvou stálou zpěvačkou naší mladé muziky. I tuto pěsničku k valašské “točené“ nás naučila moje teta Anna Kutějová; snímek je z naší prvé gramodesky SUPRAPHON (1961).
3. Noc (1966) – romský lidový nápěv, půvabně otextovaný Vladimírem Čortem (1943), zazněl poprvé v cyklu veřejných nahrávek ostravského rozhlasu „Kytara versus cimbál“. Našimi hostujícími sólisty byli mimo jiné paní Hana Hegerová, Jiří Gondolán a další osobnosti pop – music své doby. Pavel Novák překonal svým zpěvem veškerá naše očekávání; jeho brilantní vysoká „béčka“ jsou vzrušující i po letech. Písničku – zejména její závěr - si tenkrát zpívali mladí lidé v celé republice. Ostatně - nahrávka obdržela cenu „Bílá vrána“ časopisu Mladý svět. Muzika už se jmenovala TECHNIK.
4. Andro páňi lampašis (1967) – na počátku byla romská uklizečka paní Cecília Dychová, která si zpívala při práci na chodbách jistého úřadu v Novém Jičíně. V pravý čas na pravém místě byla tenkrát redaktorka ostravského rozhlasu Věra Šejvlová a po jejím upozornění vznikl tento snímek. Je dokladem nadšeného poznávání harmonizačních specifik romské lidové muziky…
5. Ptáčku jařabatý (1967) - prvé studiové setkání muziky TECHNIK se Zdeňkem Kašparem z Jasénky; nejenom, že si s námi zazpíval, při natáčení vedl kapelu jako primáš. Naše nadšení ze spolupráce s obdivovanou osobností vedlo až k doslova „pelášivému“ tempu známé valašské pěsničky. Zdeněk měl co dělat, aby to pěvecky „stihl”. Doufali jsme, že přijdou další setkání – a chválabohu, stalo se…
6. Tanec z Ribatejo (1968) – z každé navštívené země přivezl TECHNIK místní lidovou písničku, či tanec. Někdy jsme dokonce nacvičili cizí folklorní projevy už doma před odjezdem. Kolový tanec z provincie Ribatejo ve středním Portugalsku jsme poznali na festivalu ve městě Santarém. Síla a půvab této muziky je v její jednoduchosti…
7. Ratibořské hatě (1969) – rozhlasová premiéra Mirka Hlosty v roli primáše muziky TECHNIK; stal se jím – chtě něchtě – po emigraci svého předchůdce Zdeňka Mráze. Neměl to snadné; navíc byla hned v prvé natáčecí frekvenci naší sólistkou mladistvá čtyřicátnice Jarka Šuláková. V písničce ke dvoudobému párovému točivému tanci „valaská“ ze Vsacka se primáš i zpěvačka cítili už od počátku jako doma…
8. Lačhes mange (1972) – našimi vzácnými hosty jsou tu zpěvák Gejza Vagaj a primáš a kamarád Josef Giňa starší. Známý romský čardáš nás tenkrát natáčelo snad deset, či jedenáct a všichni zabírali opravdu naplno. Zpěv, muzika i skvělé Giňovy cifry plynou samozřejmě a s odpichem. Další krok v poznávání zákonitostí romské muziky…
9. Hudecké z Popova (1973) – tímto snímkem vstupujeme do éry stereosnímání. Hru hudců z Popova nad Vlárou zaznamenal sběratel Hynek Bím; mimo to mu řadu písní zazpíval primáš muziky Jiří Košelka. Tady je několik z nich v instrumentální podobě; primáš Mirek Hlosta se právě zde cítí jako ryba ve vodě a vede své kvarteto srdnatě a s invencí…
10. Už sem sa zasnúbila (1974) – při svatebním „odprosu“ zpívával jménem nevěsty starý svat. Pěsnička se vzácným nápěvem v aiolské tónové řadě zní na snímku v podání Jarmily Šulákové za doprovodu klarinetu, violoncella a cimbálu. Staří Jaseňané si na pěsničku dodnes vzpomínají – ke svatbě neodlučně patřila…
11. Podle mego okjynečka (1974) – redakční kolega a přítel PhDr.Jaromír Gelnar, CSc., seznámil naši muziku s projevy hudebního folkloru Těšínského Slezska. V regionu se výborně vyznal, navíc jej k němu vázaly i hluboké citové vztahy. Sestry Anna, Marta, Ludmila a Marie Žabkovy z Návsí u Jablunkova byly našimi častými pěveckými partnerkami. Jejich hlasově jasný, rovný, úderný a stylově čistý projev se nám velice zamlouval; na goralskou notu jsme si zahráli s chutí…
12. Točené z Vizovska (1974) – Josef Laža z Léskovca u Vsetína se stal celoživotním pěveckým souputníkem kapely TECHNIK už v polovině šedesátých let 20.století. Předzpěvy k tanci „točená“ jsou mu samozřejmostí i radostí v jednom. Jeho valašský dialekt je dokonalý a stal se vedle verbálního poslání také výrazným hudebním prvkem Jožkova projevu.Tak to má být a je u špičkových folklorních zpěváků. Úvodní pěsnička se v Jasenné traduje už po řadu generací; patří k místním klenotům…
13. Nad Lobodicama (1976) – zpívá můj dlouholetý kolega v komorním souboru Pražských madrigalistů, rodák ze Starého Poddvorova na Slovácku Pavel Jurkovič - muzikant, básník, filosof, kamarád. „Moravské muzikanty si vybírám podle šířky lícních kostí“ pravil mi prof. Miroslav Venhoda, který Pražské madrigalisty založil a po celý život vedl. Jak je pravda tak; Jurkovič má lícní kosti pořádně široké a srdce také ! S naší muzikou nazpíval Pavel kolekci hanáckých písní z Prostějovska ze sbírky Dr. Jana Poláčka. Tato je myslím z nejpovedenějších…
14. Svatební písně z Valašské Bystřice (1976) – na počátku byly archivní zvukové záznamy zpěvu a hry bratří Jana a Josefa Zezulkových z poloviny padesátých let minulého století. Jsou pro mne dramaturgickým – a do jisté míry i interpretačním – zjevením ryzího valašského muzikantství. Pásmo svatebních popěvků je těmito „zezulkovskými“ projevy inspirováno. Zdeněk Kašpar a Josef Laža jsou tu podle mne interprety prostě ideálními…
15. Kulalo sě jabko (1977) – sběratel František Sušil má ve své sbírce název „Voda nevrátivá”; písnička patří ke slavné kolekci Sušilových zápisů z okolí Příbora, která čítá na devadesát(!) titulů. V nadnášivém rytmu lašského „starodávného“ zpívá Naďa Vahalíková notou svého rodného kraje…
16. Cigáne, cigáne (1978) – žertovný taneční popěvek zpívávali ženáči spolu s mládenci svatební družiny. Rozhlasová technika umožnila, aby Jožka Laža zazněl vícehlase – tak, jak jsem to na svatbách slýchal i já sám. A už víme v této době také trochu víc o úpravách lidových písní i o jejich interpretaci, myslím…
17. Písně z Vizovska (1978) – letopočet v závorce je pouze datem vzniku nahrávky; toto pásmo provází naši muziku prakticky od jejího vzniku. Je poklonou mému rodnému kraji. Poprvé zaznělo na soutěžích cimbálových muzik kolem roku 1960. Úvodní violoncellové sólo patřilo a patří zakládajícímu členovi muziky Janu Hališkovi a získalo si až neuvěřitelnou oblibu u řady našich folklorních kamarádů. Je také dokladem toho, jak může harmonie pomoci nápěvu a zušlechtit jej. Tato muzika je výrazným hudebním milníkem na naší cestě.
18. Pěrym, pěrym, pěluški (1979) – nejprve tedy: pěluški = plenky. Hudbu i text vytvořil Otto Žabka (1920), otec zmíněných (u č.11) sester Žabkových. Křehce a lyricky zpívá Marta Spirová, tehdy snad desetiletá. Komorní skupinku muziky TECHNIK vede primáš Jura Crha. Hudební prostor je folklorně nadregionální, stylizovaný…
19. Tanec a chorál (1980) – v parafrázích se tu představují pěsničky „Jede syneček, švarný holeček“ z Velkých Karlovic a valašská mariánská „Ze všech nejkrásnější já milú mám“. V kontrastu je tu hybnost a čipernost třídobého tance „valaský“ a širokost a klenutost religiosního nápěvu. Sólista Jiří Crha přináší vedle kultivovaného tónu také pregnantnost tanečního rytmu; navíc i krásný zvuk svých houslí…
20. Sviňák (1980) – „Já su cérka panská, já miluju Francka“ – zpívá se u nás v Jasenné na tento nápěv. Drobné rytmické figurace v houslích, klarinetu i cimbálu mají za úkol kapelu tanečně „postrkovat“ a obohacovat rytmický dialog basy a kontrů.
21. Ve Stříteži voda běží (1984) – společné dvojhlasé zpívání Jarmily Šulákové a Jožky Laži obdivujeme všichni už od šedesátých let minulého století, kdy tvořili pěvecké duo vsetínské muziky Kyčera. Řada pěsniček v jejich společném podání je známá už z předchozích zvukových nosičů; šikovný severovalašský valčík má tady svou premiéru…
22. A Velehrad, Velehrad (1984) – další zamyšlení nad zápisy Hynka Bíma ve valašském Popově (i tuto pěsničku zpíval Jiří Košelka, primáš místních hudců, písmák a lidový filosof). Instrumentální podoba pěsničky dává vyniknout klenbě nápěvu, který nese zřetelné slovenské vlivy; solitérní je v názvu i zmiňovaný Velehrad - ve valašských pěsničkách prakticky necitovaný.
23. Pytal se mě jeden chlapec (1986) – slezská podoba obecné písničky o umění a neumění upéci chleba. Dagmar Siudová je jednou z řady šikovných dětských zpěváčků, s nimiž měla naše muzika čest a radost muzicírovat. I tady – jako u figurálního tance „Sviňák“ (č.20) – podporují rytmickou fakturu quasibarokní houslové vlnky…
24. Valachica (1983) – „Pacholkové na hory“ - naše zřejmě nejstarší zbojnická píseň ze sborníku Jiřího E. Košetického Quodlibeticus ze 17.století, „Šel bych já domů“ z jihovalašského Ubla a část svatebního tance „Kotek“ z Valašskomeziříčska. Tyto tři nápěvy tvoří kostru instrumentální parafráze, každý z nich můžeme označit za „valachicum“. Milý muzikantský host, jistou dobu i člen muziky TECHNIK, Milan Straka, je kumštýř vskutku náramný a ovládá skvěle všechny zobcové flétny – hlubokou tenorovou počínaje, pisklavou diskantovou konče. Hudební prostor vytváří aleatorická komposiční technika, ozvláštnění přináší i zvuk tympánu…
25. V širém poli hruška stójí (1987) – pramenem je tu Guberniální sbírka (1819); pěsnička je z Kelče u Valašského Meziříčí. Opěrným sloupem a svorníkem všeho dění je tu zpěvák nad zpěváky Jožka Laža. Je to bezesporu jeden z jeho nejlepších pěveckých výkonů; navíc je tu drápek úsměvně erotický – s erotikou přímočarou, ale nepokoutní, beze známek lascivity. Pěsničku bych mohl označit za pěknou tečku za prvým diskem, ba možná i za pěkný vykřičník!
Cesty a návraty (Technik 50) - CD II
Na druhém CD najdeme snímky řazené dle regionální povahy a snímky neobvyklé dramaturgicky. Úvodní a závěrečný snímek jsou muzikantskými výlety na Podpolaní (1) a do Rumunska (23). Poté se nám nabízí pohled do světa písně religiosní (2-4). Pětkrát se dotkneme písňové poetiky Moravského Valašska (5-9), čtyřikrát pobudeme na Horňácku (10-13); Těšínské a Opavské Slezsko representuje dalších šest snímků (14-19). A konečně – muzika západního a jižního Slovenska (20-22) se svými specifiky v původu i interpretaci. Na tomto disku platí jediné – udělat radost sami sobě a náročnějším posluchačům – tedy Vám ...
1. Strigoňské nôty – doklad našeho rostoucího zájmu o muziku středoslovenského Podpolaní; vysoká úroveň cifrování, přitažlivé harmonizační postupy, ale také osobní kontakty s Jánem Hrončekem - predníkem z Hriňové a dalšími lidovými muzikanty regionu. Magnetem pro nás všechny bylo jejich nasazení a odpich, řemeslo i srdce. To všechno tato muzika chce a potřebuje…
2. Orpheus ad choreas – jeden z tanců z kodexu „Orpheus” (1698). Velehradský kanovník Kristián B. Hirschmentzel tu shromáždil hudební zápisy zámeckého i lidového charakteru. V komorním obsazení dominují Milan Straka – zobcová flétna a Václav Hlosta – housle. Posloucháme něžnou taneční meditaci s moravským nápěvným přídechem…
3. Aj, otevrené dvere – naučil nás Dušan Holý, který zná pěsničku z dětských let v rodné Hrubé Vrbce. Starosvětský nápěv váhá na svém 6.stupni mezi dorickou a aiolskou řadou; muzika TECHNIK se tu představuje jako komorně i orchestrálně znějící barokní smyčcová kapela. Dušanův zpěv netřeba komentovat – přenáší nás do dávné historie horňáckého protestanství…
4. Naríkala a plakala – velikonoční píseň z Velké nad Veličkou patří do velké rodiny lidových ohlasů na religiosní tvar „Stabat mater”. Na písničku mne upozornil prof. Miroslav Venhoda, kterého nadchl čtrnáctislokový(!) text, zejména slova „…ach, visíš vysoko, mé srdce, mé oko” v prvé sloce. Naše zpracování má čtyři sloky, je barokisované, přitom se ovšem snaží zachovat a podtrhnout i folklorní elementy písně; barevně zdobí flétna, hoboj a fagot…
5. Laštověnka lítá – další nahlédnutí do Guberniální sbírky (1819), tentokrát jde o zápis z valašské Růžďky. Písnička patří do okruhu tzv. „svítáníček” a její kořeny jdou hluboko do historie až ke zcela prvým sbírkovým pramenům. Nápěv nese zřetelné rysy valašské kultury – jednoduchou dvojdílnou melodií s výraznou lydičností. Není tu třeba nijak velké kapely – Jarmila Šuláková tu zřetelně kraluje ve zpěvu i v atmosféře nahrávky…
6. Počkaj, postoj – instrumentální podoba pěsničky, zpívávané při „vozéní peřin”, když se nevěsta stěhovala do nového domova. Tesknou lyričnost situace tu vytváří zejména barva Panovy flétny, která přednáší „cantus firmus” nad veškerým nástrojovým pletivem vedlejších hlasů i harmonicko-rytmického doprovodu. Sólistka Liselotte Rokytová se do nálady nápěvu trefila přesně, s kumštem a citem…
7. Za hory, horečky – ve známé pěsničce z Velkých Karlovic patří ten horní, silnější hlas Blaženě Šulákové, v době natáčení šestaosmdesátileté(!). Sekunduje jí dcera Jarmila; jejich společný dvojhlas, po léta sezpívávaný doma v rodině, zní intonačně, dynamicky i stylově přirozeně. Na příčnou flétnu si písničku „užívá” vynikající muzikant Mirek Večeřa, dnes už sólista kapel nebeských…
8. Na kraj Ameriky – vystěhovalecko-vlastenecký valčík se velmi líbil Ludvíku Vaculíkovi; snímek tehdy tedy vznikl na jeho přání. Písnička patří k obecně rozšířeným po celé východní Moravě. O emigrantských dilematech dokáže pojednat lehčí notou…
9. Hore dědinú formani jedú – opět návrat do mé rodné Jasenné; tam se naše pěsnička už po generace zpívávala před muzikou k tanci „točená”. Díky Jožkovi Lažovi, který ji zpívá suverénně, chlapsky (neb je hlasu „čistého, jasného, vysokého a silného” – abych parafrázoval Františka Bartoše) a tanečně, patří snímek k těm nejvýraznějším v jeho i našem folklorním životě…
10. Sedlácké z Horňácka – v rámci Všesokolského sletu v Praze 2006 se uskutečnil i program folklorních souborů. Tam jistě nemohli scházet Horňáci se svým erbovním tancem „sedlácká“. Dušan Holý vybral a sestavil dobrý mužský sbor, k naší muzice se postavil Martin Hrbáč, coby primášský host. Hraju si ten snímek rád zejména kvůli výškovým pěveckým výletům Martina Zálešáka. Vzlétá až k vysokému dvoučárkovanému „céčku”, a je to radost poslouchat; alespoň to, když už sami tak vysoko pěvecky „nevyskočíme”…
11. Do skoku – a je tu zpěvák Martin Zálešák (1941) po druhé, a po druhé jej chválím za zpěvácké mistrovství. Písně k tomuto horňáckému tanci vybral a sestavil opět Dušan Holý. V ostravském studiu si pak naše muzika doslova „užívala” zpěvákovo umění pohybovat se v těch nejvyšších tenorových polohách, neúnavně tam setrvávat a vítězně pásmo zakončit. Poklona Martinovi je tu na místě…
12. Strážnický rybnikár – patří do rodiny balad „ Za Turka provdaná” a na východní Moravě známe řadu variant. Zpěvák Luboš Holý se tu představuje na neobvykle rozsáhlé časové ploše – ostatně, naše balada je nejdelším rozhlasovým snímkem v historii muziky TECHNIK i v ostravské rozhlasové folklorní fonotéce (!). V příběhu kruté a přitom nevědomé křivdy se náš zpěvák pohybuje od dolní hranice svého rozsahu až po tu horní. Muzika je místy stylizovaná s použitím prostředků moderních komposičních technik. Jeden z výrazných muzikantských milníků na našich cestách…
13. Páslo dívča pávy – zápis písně pochází z Javorníka na Horňácku, ale celkový ráz nápěvu ukazuje na Slovensko do rodiny tanečních čardášů. Dana Janíková, dlouholetá zpěvačka muziky Kunovjan z Kunovic, natočila s naší muzikou a pěveckou partnerkou Jarmilou Šulákovou CD „ Ej, ženy, ženy..” (1996) a náš snímek je právě odsud. Novouherský charakter zpracování dotváří čardášová mezihra, jak ji moje generace slýchala od slavných primášů. Hrával ji např. Sándor Lakatos, či Sándor Járóka starší…
14. Oj, včerajky byl svatečni děň – dívčí tesknice z Hlučínska zpopulárněla v celé republice zejména díky dětským sborovým interpretacím (např. sbory, které vedl národní umělec František Lýsek). V tomto duchu je koncipován i náš snímek. Upozorním na vynikající tón a kantilénu klarinetisty Františka Plocka; dětský sbor Permoník i muzika TECHNIK jsou mu dobrými partnery…
15. Ej, sucha lipko, rozvijej še – zpěvačka Lenka Halamová pochází z Těrlicka u Havířova, narodila se v muzikantské rodině a většinu svého pěveckého života se věnovala interpretaci folkových písní. Barevný a po celém rozsahu vyrovnaný hlasový rejstřík, pěvecká inteligence i znalost dialektu – to vše zdobí její zpívání lidových písní z rodného Těšínska…
16. Povulny – nápěvy a klavírní doprovod zkomponoval Jaromír Gelnar v duchu tradičního obřadního tance „Bioły” z Těšínska. Má instrumentace se snaží zachovat vše, co je v klavírní předloze - barevně zvýraznit něžnou lyričnost melodií, i pevnou a přitom neokázalou rytmiku polonézového doprovodu. Ani snad nemusím dodávat, že jde o tanec ženský…
17. Gdě si se tulal, černý barane – žertovný popěvek z Opavska je mladšího původu, o čemž svědčí i rytmus svižného valčíku. Lence Halamové i tato písnička pěkně „sedí” do hlasu, a to jak v kantiléně, tak i ve zvukomalebných slabikách. Do úpravy organicky zapadají i čiperné chromatické postupy v klarinetu a hoboji, právě ony dokreslují úsměv naší písničky…
18. Našel sem jo pytliček – sedmiletý Tomáš Lipka zpívá známý slezský popěvek srdnatě, bez ostychu či trémy. Písnička přitom není nijak lehká a její tonalita vyžaduje opravdu šikovného zpěváka.To se stalo, a žertovný obrázek ryze dětského myšlení byl na světě. Na své si přišli i muzikanti, zejména flétnista Mirek Večeřa…
19. Před susedovym zeleny ořech – písnička z Kravař u Opavy je v Sušilově sbírce v oddílu „Koledy milostné”. Vybrané děti z ostravských škol vytvořily sboreček, hodný pozornosti – jak pěvecky, tak i výrazově. Sólisty jsou Jitka Gelnarová, Jan Kudela a Lenka Orlíčková. Nahlédnutí do Vánoc na Opavsku…
20. Gdeže léháš, milá má? – slyšel jsem v polovině padesátých let minulého století zpívat a hrát Samuela Dudíka(1880-1967). Popěvek se mi vybavil znovu před pěti lety, když jsem hledal písničku pro našeho zpívajícího primáše Mirka Hlostu. Trefili jsme se jak do rozsahu, tak i do charakteru hlasu a písnička má myslím předpoklady stát se jedním z folklorních „hitů”. Snímek je také vzpomínkou na našeho legendárního Samka…
21. Klarinetový čardáš – na počátku byl Béla Farkaš, klarinetista rodinné kapely Farkašovců, vedené bratrem Eugenem. Všechny podoby tohoto variačního tvaru jsou více méně odvozeny od té prvotní – Bélovy. Sólo na naší nahrávce hraje Igor Františák, klarinetista nadaný, vzdělaný a muzikální. Stejně jako v oboru artificiální hudby je i zde suverénní a přesvědčivý. Muzikanti to nemají jednoduché, už úvodní akord je As dur(!). Dnes už to vlastně ani nepovažujeme za velkou překážku; to je pokrok, o němž jsme kdysi pouze snili…
22. Ej, totú, totú; Čardáš budzogan – v té době třiaosmdesátiletý Karel Sháněl (1908-2000) jakoby si písničkami připomínal dávno minulá bohatýrská léta. Oba písňové tvary časem zespolečenštěly, a dostaly se do repertoáru řady intelektuálních spolků a sdružení na Slovensku i u nás. Vzpomínaný Giuseppe Garibaldi (1807–1882), bojovník za italské národní uvědomění, pomáhá situovat vznik písničky do druhé poloviny 19.století. Budzogan (z tureckého buzdogan) = původně sečná zbraň pro boj zblízka.
23. Hora din Ialomiţa – tanec „hora” z vesnice Ialomiţa – je inspirován hrou geniálního cimbalisty Toni Iordacheho. Sólista Jan Rokyta mladší poznal tuto hudbu v emigrantském prostředí rumunských muzikantů v Holandsku (které ostatně navštěvoval i Toni Iordache sám). Muzika brilantní technicky, přesvědčivá muzikalitou a hraná s nasazením a odpichem, uzavírá celý projekt „Cesty a návraty” ostravské muziky TECHNIK.
Právem……
Seznam skladeb
CD1
1
Rostú, rostú, rostú
(1961) milostná z Jasenné
2:10
2
Dyž´s chtěla husy pást
(1961) točená z Jasenné
1:29
3
NOC
(1966)
3:52
4
Andro paňi lampašis
(1967) romská lidová
1:35
5
Ptáčku jařabatý
(1967) valašská točená
1:12
6
Tanec z Ribatejo
(1968) portugalská lidová
1:33
7
Ratibořské hatě
(1969) valaská ze Vsacka
1:30
8
Lačhes mange
(1972) romský čardáš
2:12
9
Hudecké z Popova
(1973) ze zápisů Hynka Bíma
2:01
10
Už sem sa zasnúbila
(1974) svatební z Jasenné
3:25
11
Podle mego okjynečka
(1974) goralská z Těšínska
2:06
12
Točené z Vizovska
(1974) předzpěvy před muzikou
2:23
13
Nad Lobodicama
(1976) milostná z Hané
2:28
14
Svatební písně z Valašské Bystřice
(1976)
5:56
15
Kulalo sě jabko
(1977) lašská
2:05
16
Cigáne, cigáne
(1978) žertovný popěvek z Jasenné
2:03
17
Písně z Vizovska
(1978)
4:48
18
Pěrym, pěrym, pěluški
(1979)
1:38
19
Tanec a chorál
(1980) parafráze valašských lidových nápěvů
5:28
20
Sviňák
(1980) valašský figurální tanec
1:48
21
Ve Stříteži voda beží
(1984) valašský valčík
2:48
22
A Velehrad, Velehrad
(1984) nápěvy z Popova
3:47
23
Pytal se mě jeden chlapec
(1986) slezská žertovná
1:18
24
Valachica
(1983) parafráze starých valašských nápěvů
5:56
25
V širém poli hruška stójí
(1987) milostná z Kelče
4:15
CD2
1
Strigoňské nôty
motivy z Podpolaní
2:12
2
Orpheus ad choreas
tanec z kodexu Orpheus
2:15
3
Aj, otevrené dvere
kostelní pěsnička z Hrubé Vrbky
3:53
4
Naríkala a plakala
zlomek lidového "Stabat Mater" z Velké n/V
4:40
5
Laštověnka lítá
milostná "alba" z Růžďky u Vsetína
2:19
6
Počkaj, postoj
svatební nápěv ze Vsacka
2:57
7
Za hory, horečky
milostná z Velkých Karlovic
2:22
8
Na kraj Ameriky
valašský valčík
2:49
9
Hore dědinú formani jedú
točená z Jasenné
3:15
10
Horňácké sedlácké
2:20
11
Do skoku
písně k horňáckému tanci
3:34
12
Strážnický rybnikár
balada "Za Turka provdaná" z Horňácka
13:45
13
Páslo díva pávy
čardáš z Javorníka
2:00
14
Oj, včerajky byl sváteční děň
milostná z Opavska
2:55
15
Ej, sucha lipko, rozvijej še
milostná z Těšínska
1:58
16
Povulny
obřadní tanec z Těšínska
2:48
17
Gdě si sě tulal, černy barane
žertovná z Opavska
1:48
18
Našel sem jo pytliček
žertovná z Těšínska
1:33
19
Před susedovym zeleny ořech
světská koleda z Opavska
2:25
20
Gdeže léháš milá má?
mládenecká z Myjavy
2:08
21
Klarinetový čardáš
1:44
22
Ej, totú, totú; Čardáš budzogan
dvě slovenské "společenské"
4:40
23
Hora din Ialomiţa
rumunský tanec
1:33
Aj, otevrené dvere...
Záznam koncertu ze dne 25.10.2006 konaného v rámci SHF (spoluúčast)
Zpívají: Ludvík Vaculík (1-14), Cilka Vaculíková (4), sbor muziky Technik (12)
Hrají:
Cimbálová muzika Technik Ostrava s primáši Mirkem Hlostou a Jiřím Crhou (2-6, 7, 8, 10-14)
Jan Rokyta -...
Zpívají: Ludvík Vaculík (1-14), Cilka Vaculíková (4), sbor muziky Technik (12)
Hrají:
Cimbálová muzika Technik Ostrava s primáši Mirkem Hlostou a Jiřím Crhou (2-6, 7, 8, 10-14)
Jan Rokyta - cimbál (1, 5, 9, 13), klavír (11)
Jiljí Dybal - violoncello (5)
Tomáš Filip - hoboj (9)
Výběr, sestava, hudební úpravy a hudební režie: Jan Rokyta
Mistři zvuku: Lubomír Výrek, Ivo Roubal
Nahrávky vznikly v hudebním studiu Českého (i Československého) rozhlasu v Ostravě v letech 1992-1998.
Váz. s přebalem, 160x23 mm, 248 stran, bohatě ilustrováno: fotografie, notové faksimile, s přílohou CD
ISBN 80-7363-105-9
Vyšlo 26.09.2006
Poznámky
Sleeve-note:
O Ludvíku Vaculíkovi je známo, že rád a dobře zpívá. Zpěv patří k jeho životu stejně jako psaní; s pěsničkami se potkával už v dětství na Valašsku, jako disident v kruhu přátel ve Zlíně, později "profesionálně" u cimbálu Jana Rokyty, a dodnes zpívá s přáteli. Je proslulý také tím, že sbírá zpěvníky, z nichž stále čerpá, a že pěsničky rád "polepšuje", píše jim podle nálady a situace nové sloky. Napadlo ho napsat o zpěvu knihu: o tom, jaký význam má v životě člověka, že mu otevírá jiná poznání, přináší jiné vztahy a události. A napsal podle "své chuti" knihu zvláštní, plnou příběhů a osudů rodiny, přátel, krajiny, knihu bohatě ilustrovanou fotografiemi, notami, texty pěsniček původními i polepšenými, knihu-hru, s níž si můžete zpívat, vzpomínat, dovídat se. A aby ta hra byla ještě zajímavější, je část nákladu doprovázena cédéčkem, na němž uslyšíte "to nejlepší z Vaculíka", pěsničky, které zpívá s muzikou Technik Ostrava.
Hraje:
CM TECHNIK - 2(1995),6(1995),17(1998),23(1989, prim. M.Hrbáč)
Snímky natočeny ve studiu Českého rozhlasu v Ostravě.
Poznámky
2. Mám já pekný klobúk nový (5:50)
Ej, hleďte, hleďte, jak tancuje
Tam ty, koníčky, tam ty
Daľ si šohaj čižmy podšit
Teče voda z vinohrada
Kmotr Beňa z Novéj Lhoty
23. Kady k vám, chodit mám (9:14)
Kebys byľa katolíčka
Nač si ňa bereš
Chodí Martin
Pane Bože,si-li jaký
Aha mhm, iha mhm
Živ sem, živ sem, nevím dúho-li
Hrají:
Lisellote Rokyta-Fennema - nai (9,10,12,13)
Cimbálová muzika Technik, prim Miroslav Hlosta (9,12,13)
Ciobanica (J+J+P+L Rokytovi) (10,12)
Druhá Tráva,Robert...
Zpěv:
Lenka Halamová (9)
Hrají:
Lisellote Rokyta-Fennema - nai (9,10,12,13)
Cimbálová muzika Technik, prim Miroslav Hlosta (9,12,13)
Ciobanica (J+J+P+L Rokytovi) (10,12)
Druhá Tráva,Robert Křesťan (13)
úpravy: Jan Rokyta(9) a Jan Rokyta ml.(10,12)
Výběr a sestava: Jiří Pavlica
Zvukova režie: Lubomír Výrek
Střih.mastering: Český rozhlas Ostrava
Sleeve-note: Naďa Urbášková
Nahrávka vznikla 19.8.1998 v ostravském klubu Parník.
František Zachovalý (1-4,6,8,10-17)
Miroslav Zachovalý (2,4,10,13,14)
Jan Zaviačič (7,9)
Martin Zachovalý (18)
Sbor muzikantů (7,9,11,14)
Hrají:
Cimbálová muzika Břeclavan...
Zpívají:
František Zachovalý (1-4,6,8,10-17)
Miroslav Zachovalý (2,4,10,13,14)
Jan Zaviačič (7,9)
Martin Zachovalý (18)
Sbor muzikantů (7,9,11,14)
Hrají:
Cimbálová muzika Břeclavan (4,6,12,14,15,16,18)
s primáši Josefem Kobzíkem a Miroslavem Zachovalým (16)
Cimbálová muzika Moravia (2,5,7,9,11)
s primášem Miroslavem Zachovalým
Cimbálová muzika Technik Ostrava (1,10,13)
s primáši Miroslavem Hlostou a Jiřím Crhou
Cimbálová muzika Vonica Krumvíř (17)
s primášem Miroslavem Zachovalým
Jan Rokyta st. - cimbál (3,8)
Jan Rokyta ml. - zobcová flétna (3)
Hudební úpravy:
Josef Kobzík (4,6,12,14,15,18)
Jan Rokyta st. (1,3,8-11,13)
Miroslav Zachovalý (5,9,16)
Jan Kachyňa (17)
František Macinka (2)
Jan Zaviačič (7)
Výběr a sestava: František a Mirek Zachovalí, Jan Rokyta
Snímky vznikly z veřejných vystoupení a rozhlasových nahrávek pořízených v letech 1980-1992.
Poznámky
Sleeve-note:
Protagonisté našeho hudebního nosiče skutečně tvoří dvojici - a to ledajakou. Jsou na den stejně staří - či vlastně mladí, oba pocházejí z Velkých Bílovic u Břeclavi, mají shodná příjmení a jsou si navzájem velice, velice podobní…
František a Miroslav Zachovalí jsou zkrátka a dobře dvojčata - rodinná, pěvecká i muzikantská. Během svého folkloristického života prošli břeclavskými muzikami PODLUŽAN a zejména BŘECLAVAN, působili také v kapelách rodného Hanáckého Slovácka, z nichž jmenujme především VONICU z Krumvíře, vedenou po léta rovněž velkobílovickým rodákem Janem Kachyňou. Znaky folkloristického i osobního přátelství nese Františkova a Mirkova spolupráce s ostravskou cimbálovkou TECHNIK, vlastní tvůrčí záměry realizovali v muzice MORAVIA, v současné době pak v Cimbálové muzice MIRKA ZACHOVALÉHO.
Naši bratři si svět hudebního folkloru mezi sebou dobře podělili, zatím co těžiště Mirkovy činnosti je spíš v muzikantských, přesněji řečeno v primášských, ambicích a dramaturgii, František je celou svou bytostí zpěvák. Zpěvák velmi výrazný a přesvědčivý, navazující na historickou linii pěveckého chlapství na Podluží. Je vlastníkem lehkého, tmavě dozrávajícího tenoru (i ta vinná terminologie je tu zcela na místě - oba chlapci se ve víně vyznají více než dobře).
Dobrá polovina titulů je věnována lidové písni z Podluží. Starší baladické tvary pocházejí ze zpěvníku "Lidové písně z Podluží", který zpracovala v roce 1920 Františka Kyselková (z popudu Leoše Janáčka) jako repertoárový profil vynikajícího zpěváka Jana Turečka (1835-1921) z Tvrdonic. Z dalších pramenů je tu prvá sbírka moravských lidových písní Františka Bartoše z roku 1882, dále rukopisný fond ÚEF v Brně, Poláčkovy "Slovácké pěsničky" a konečně také Sušilova sbírka. Dva repertoárové doteky rodného Hanáckého Slovácka pocházejí ze sbírky Hynka Bíma "Lidové písně Hustopečska". Zbylé písně patří do rodiny těch obecně známých s transregionálním rozšířením a oblibou.
Jako u většiny soudobých zvukových podob hudebního folklóru, i zde se setkáváme s rozdílným pojetím zpracování tradičního materiálu. S obdivem tu připomínám vynikající dramaturgický cit a geniální smysl pro výběr a řazení písní legendárního břeclavanského primáše Josefa Kobzíka (1929-2000). Zanechal ve svém odkaze pro Podluží víc, než kdokoliv jiný, objevil výsostně pravidelný model regionálního muzikantského stylu své nejjižnější Moravy.
Nahrávky ostravského hudebního studia Českého rozhlasu znějí v duchu pokorném, přitom ale muzikantsky poučeného přístupu k pramenným odkazům. U balad jsme se snažili o vytvoření střídmého hudebního prostoru, který je dobrým domovem poetického i nápěvného poslání příběhů...
Snímky s muzikami Vonica a Moravia jsou svědectvím praktického muzikantského a pěveckého života obou bratrů na rodné jižní Moravě - tady určitě stojí za to připomenutí spolupráce s Janem Zavičičem, který se ostatně na našem nosiči představuje také jako výrazný zpěvák, v obou uvedených kapelách.
A je tu ještě jeden zpěvák, který se představuje v samém závěru. Chlapecký hlas Martina Zachovalého zní nejenom jako pokračování ryze rodového odkazu otce Františka, nabízí i symboliku mnohem obecnější - předávání bohatství lidové hudební tradice jižní Moravy z generace na generaci. K tomu chce svým dílem přispět i tento náš společný počin....
Jan Rokyta
Seznam skladeb
1
Žuna, žuna pěkný vták
3:49
2
V Hodoníně za vojáčka
2:53
3
Co sa stalo vnově
6:02
4
Za mořem je bílá rúža
2:02
5
Ked sem já byl
1:16
6
Písně z moravského pole
6:29
7
Vínečko, né voda - Páslo dívča páva
3:11
8
Za Moravú na horách
9:10
9
Ešče vínko nevykyslo
1:45
10
Vrtěné z Podluží
6:29
11
Nepi, Jano, nepi vodu
1:26
12
Ked sem išel okolo vrat
2:37
13
U Dunaja šaty prala
1:58
14
Gúlalo sa červené jabúčko
3:07
15
Na horách, na dolách
3:11
16
Pod Verónú, pod tým kopcem
2:01
17
Dyž sem já byl malej chlapec
1:48
18
Ked se išél zrána
1:48
Tárogató a klarinet hrají prim
Jaroslav Čajka a cimbálová muzika Technik Ostrava
Zpívají:
Jana Hanáková (3,9)
Tomáš Svoboda (6,9)
Jaroslav Čajka (14)
Hrají:
Jaroslav Čajka
- tárogató (2,5,7,10,12,15)
- klarinet (4,8,13)
Miroslav Hlosta - housle (11)
Václav Hlosta -...
Zpívají:
Jana Hanáková (3,9)
Tomáš Svoboda (6,9)
Jaroslav Čajka (14)
Hrají:
Jaroslav Čajka
- tárogató (2,5,7,10,12,15)
- klarinet (4,8,13)
Miroslav Hlosta - housle (11)
Václav Hlosta - housle (11)
Jan Hališka - violoncello (3)
Jan Rokyta - cimbál (3)
Cimbálová muzika TECHNIK Ostrava:
Jan Rokyta - cimbál, umělecký vedoucí
Miroslav Hlosta - prim (1,2,4,5,7,11,14)
Jiří Machač - prim (6,9,10,13)
Jiří Crha - prim (8,12,15)
Václav Hlosta - terc
Dalibor Plaček - terc
Pavel Rokyta - kontry
Jiří Dvořáček - kontry
Jan Hališka - violoncello
Jan Malina - kontrabas
Výběr a sestava: Jaroslav Čajka a Jan Rokyta
Autoři skladeb:
Július Móži (1)
Grigoras Dinicu (4)
Ján Gašpar-Hrisko (5)
Gheorghe Zamfir (12)
Hudební zpracování: Jan Rokyta
Hudební režie: Jan Rokyta
Mistr zvuku: Ivo Roubal
Nahrálo studio Českého rozhlasu v Ostravě: listopad 2001-březen 2002
Seznam skladeb
1
Terchovske obmeny
variace na lidové téma z Terchové
1:47
2
Kurucké nálady
večerní píseň a tanec z Almásiho sbírky z roku 1840
Hrají:
Liselotte Rokyta-Fennema - Panova flétna
Jan Rokyta jr. - cimbál, multi-instrumentalista
Jan Rokyta sr. - multi-instrumentalista
Pavel Rokyta - viola,cimbál,cbas
Jan Hališka -...
Hrají:
Liselotte Rokyta-Fennema - Panova flétna
Jan Rokyta jr. - cimbál, multi-instrumentalista
Jan Rokyta sr. - multi-instrumentalista
Pavel Rokyta - viola,cimbál,cbas
Jan Hališka - violoncello
Jiří Crha - housle
Cimbálová muzika Technik Ostrava
primáši: Miroslav Hlosta, Jiří Crha
Hudební úpravy: Jan Rokyta jr. a sr.,Lisellote Rokyta
Režie: Jan,Jan a Pavel Rokytovi
Hrají:
František Plocek - klarinet (20)
Jan Rokyta - cimbál (20)
Valašský krůžek Vsacan (2,4,5)
BROLN řídí
Emanuel Kuksa (6)
Alois Fiala (8,12)
Zdeněk Nečesánek (7)
Bohumil Smejkal (11)
Jindřich Hovorka (9,10)
úpravy:
Jaromír Dadák (6)
Emanuel Kuksa (8)
František Dobrovolný (9)
Jaroslav Jurášek (11)
Zdeněk Nečesánek (7)
Leoš Janáček (12) instr. J.Dadák
Jan Rokyta (10)
Cimbálová muzika Technik
s primáši:
Miroslav Hlosta (13-17,19,21,24,25)
Jiří Crha (22,23)
umělecký vedoucí Jan Rokyta
úpravy: Jan Rokyta (13-25)
Nahráno v letech 1949 - 1987 v studiích Supraphonu a Čs.rozhlasu (13-17,19-25)
Poznámky
Sleeve-note:
Z klubíčka, tvořeného pěkným zpíváním, láskou k muzice a jistě i neodmysliteným časem, odvíjí se na našem kompaktním disku stručné písňové curriculum vitae zpěvačky Jarmily Šulákové...
Nejvýraznější stálice našeho folkorního nebe, od Boha obdařená čistým, jasným, pevným a barevným hlasem, vychovaná ve zpěvné a muzikantské rodině ve Vsetíně, prošla svým zpěvem doslova celý svět. Osud jí předurčil prožít nejnádhernější okamžiky úspěchu a radosti, a stejně tak ji nadělil nejhlubší člověčí smutky. Právě toto rozpětí prožitků charakterizuje osobnosti největšího kumštýřského formátu;zcela na místě je tu predikát "prvá dáma našeho folkloru" přiřčený Jarmile časopisem MELODIE.
S písničkovým životopisným tvarem se na kompaktním disku setkáváme snad vůbec poprvé;nabízí nám nahlédnutí do několika Jarmiliných světů.
- Na počátku je to poválečné milieu cimbálové muziky Vsacan v jejím rodném městě;hlas je prosvícený mladostí a nevyčerpatelnou energií, ve zpěvu slyšíme úsměv co by stálý hudební prvek. Právě tady potkává Jarmila vynikajícího muzikanta Ludvíka Schmidta;stal se jejím prvním kumštýřským pedagogem a posléze i životním druhem. Sem patří naše první nahrávky zachované díky Supraphonu (ještě o něm bude řeč) a následující první kroky na pódiích mimo Moravské Valašsko...
- Následující svět: rodí se Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů, po dlouhá léta věrný a spolehlivý doprovodný partner v nahrávacím studiu, ale také na častých uměleckých cestách po Evropě i v zámoří. Jsme v době pěvecké kultivace - hlas se stává ohebným, výraz zpěvu hlubším a pravdivým;to vše pak dozrává do plnosti a do dokonalosti ryze individuální, "šulákovské", a zároveň výsostně obecné. Vyrůstá velká zpěvačka...
- Svět zpívání dokonale vyzrálého; zpěvačka už je doma v písničce tu a tam i nad ní. Pohrává si se slovy i nápěvem, cítíme, že všechno víc "žije", než zpívá. To, co se odehrává v písní, odehrává se ve zpěvačce samotné. Tady jsme svědky projektu "Zlatý fond Jarmily Šulákové", jak jej spolu s interpretkou realizovala Cimbálová muzika Technik v ostravském rozhlasovém studiu. Jsme také svědky častých návratů k rodinnému zpívání;na našem disku je ztělesňují Jarmilina maminka Blažena Šuláková (nar.1906!) a dcera Zuzana.
Jarmiliny písničky našly domov u každého, kdo má rád poctivou muziku a zpívání. Naše zpěvačka dokázala vytvořit z celé řady písniček povýtce regionální tituly vpravdě národní;kromě Moravského Valašska se dnes se stejnou chutí zpívají v celých Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Ba, jak jsem měl možnost poslouchat - mají je v repertoáru folkloristé na Slovensku či třeba v Holandsku a dokonce v Chicagu..
A Supraphon? Jarmila Šuláková mu byla věrná jako vydavateli svých nahrávek, a navíc jako zaměstnavateli - prožila v jeho službách prakticky celý svůj pracovní život.
Kdo by nechtěl takového zaměstnance?
A takovou zpěvačku?
A obojí v jedné osobě?
Pěkný poslech, prožitek i požitek přeje všem posluchačům
Jan Rokyta
Seznam skladeb
1
Okolo Súče
Lidový valčík /1949/
2:48
2
A vy, páni muziganti
Valašská točená /1949/
2:59
3
A já bych sa vdávala
/1953/
2:29
4
Beskyde, Beskyde
/1954/
1:44
5
Šlo děvčátko
/1954/
5:03
6
Chodívali chlapci k nám
Valašská točená /1956/
1:48
7
Létala laštověnka
Moravská /1963/
1:38
8
Já su od Lidečka
Moravská /1963/
1:34
9
Proč, kalinko, něrozkvitáš
Lašská /1971/
2:29
10
Teskním, teskním, teskním
Valašský starodávný /1971/
2:55
11
Hore potůčky
valašská točená /1971/
1:43
12
Plelo dívča, plelo len
Slovácká z Kostic /1971/
2:48
13
Aj, hájek, hájek - Ideme, ideme, chodníčka nevíme
Dvě svatební písně z Jasenné /1974/
2:53
14
Janošku, Janošíčku
/1976/
2:24
15
Na Santově kopec
lidový valčík /1976/
2:33
16
Nasela si žitečka
točená /1977/
2:09
17
Na uherskej straně
/1977/
1:11
18
Pod horů je jatelinka
Trávnica z Velkých Karlovic /1978/
2:22
19
Byly dvě súsedy
/1978/
6:19
20
Sadila sem marijánku
Svatební /1980/
4:02
21
Nedávaj ňa, mamko
Svatební ze Vsetína /1980/
1:45
22
Za hory, horečky
Salašnická milostná z Velkých Karlovic /1982/
2:22
23
Oj, letěla bílá hus
Milostná z Kudlova /1985/
3:31
24
Rostú, rostú, rostú
Milostná z Jasenné /1987/
4:20
25
Okolo Súče
Lidový valčík /1978/
2:43
Já mám milů, pěknů milů...
Valašský zpěvák Josef Laža & CM TECHNIK
Zpívají:
Josef Laža (1-4,6-9,11-13,15,16,18-20)
Zdeněk Kašpar (13)
Stanislav Tomanec (13)
Hrají:
František Plocek - klarinet (3)
Milan Straka - zobcová flétna (7)
Jan Rokyta - cimbál...
Zpívají:
Josef Laža (1-4,6-9,11-13,15,16,18-20)
Zdeněk Kašpar (13)
Stanislav Tomanec (13)
Hrají:
František Plocek - klarinet (3)
Milan Straka - zobcová flétna (7)
Jan Rokyta - cimbál (1,3,7,19)
Jiljí Dybal - violoncello (19)
Cimbálová muzika TECHNIK Ostrava
primáši: Miroslav Hlosta, Jiří Crha, Jiří Machač (2,4-6,8-18,20)
Hudební úpravy: Jan Rokyta
Výběr a sestava: Jan a Pavel Rokytovi
Mistr zvuku: Ivo Roubal
Technická spolupráce: Radek Roubal
Snímky natočeny v hudebním studiu českého rozhlasu Ostrava v letech 1974 - 1995
Poznámky
Sleeve-note:
...je těch pěsniček na DVĚSTĚ, a jejich přezpívání by zabralo celých SEDM HODIN. To mluvím pouze o ostravské rozhlasové fonotéce v oddíle se jménem "Josef Laža". Daleko obtížněji bychom počítali veřejné nahrávky, živá vysílání a všecko televizní a veřejné zpívání; není u nás druhé zpěvácké osobnosti s tak výraznými parametry kvantitativními i kvalitativními v jednom...
Ešče sa podívám hore po Brúnově,
gde kerá panenka zdvihá hlavu hore...
Ano, "hlavu hore" drží náš zpěvák už téměř padesát roků - jak ve vysoké úrovní zpívaní, tak i v nelehkém životě, vždy s obdivuhodnou osobní silou...
Pěvec lidový, jsa od malička kojen
a odchován duchem kmenovým,
nemohl jinak básniti,
než opět z oboru myšlenkového svého kmene.
Jakoby František Bartoš znal už před 110 lety Josefa Lažu; my si dnes za výraz "KMENOVÝ" dosaďme "VALAŠSKÝ". Výrok platí naplno, naplno je zpěvákovi ke cti.
Rovno kráčá nohama, já sa dívám za něma,
Krútí řitkú dívenka, jak ve vodě ryběnka...
V pořadí už třetí kompaktní disk Jožky Laži opět výrazně dokládá to, co už o něm vlastně víme:
že právě on byl, je - a zůstává - představitelem chlapského zpěvu Moravského Valašska i rodného Leskovca v jednom.
Děkujeme za všecko!
Jan Rokyta
V závěru dovolte pár slov ze světa techniky: v ostravském rozhlasovém studiu se v období 1974-1992, z něhož pocházejí i naše nahrávky, vystřídalo několik typů snímacích modelů. Došlo také k razantnímu vývoji záznamových medií - od analogu, representovaného klasickým magnetofonovým pásem, až k digitálnímu systému DAT. Bylo tedy třeba velkého úsilí na KONTROLU, PŘEPIS a JEDNOTÍCI ZVUKOVOU ÚPRAVU snímků.
Dovolím si tvrdit, že spojením odborné erudice zvukového mistra Ivo Roubala, jeho syna Radka a jemných "rokytovských" uší, bylo toto úsilí završeno pěkně slyšitelnými výsledky, které vám všem předkládáme k posouzení.
Pavel Rokyta
Seznam skladeb
1
Já mám milů, pěknú milú
milostná z Brumova
2:38
2
Od Radhošča svitá
"alba" z Valašské Bystřice
2:30
3
Zpívaj, kohútku
milostná z Jasenné
3:28
4
Kady k vám, kady k vám
taneční milostná z Jasénky
2:44
5
Kovářský
valašský figurální tanec
2:59
6
"Valaské" z Rusavy
předzpěvy k 2/4 točivému tanci
3:36
7
Odbilo tři čtvrti na sedmú
svatební z Jasenné
2:04
8
Sem já řemesníček
valašské řemeslnické popěvky
4:34
9
Cigáne, cigáne
taneční z Jasenné
2:04
10
Zatáčaný "starosvětský"
3:05
11
Ešče sa podivám
mladenecká večerní z Brumova
3:05
12
Teče voda z Javora
taneční milostná z Valašské Bystřice
2:50
13
Písně z Lúčky
předzpěvy k točené od Vizovic
5:42
14
Dvoják
valašský figurální tanec
1:47
15
Číže to ovečky
zbojnická z Jasenné
2:36
16
Nechoď Janku, přes Polanku
populární valašská
1:50
17
Točené z Popova nad Vlárou
podle hry J.Košelky
2:08
18
Rožnovské hodiny
populární valašská z Rožnova
4:10
19
Vyletěl pták hore nad oblaky
baladická milostná z Jasenné
3:24
20
Pome, chlapci, pome - Čo to tam šuchoce
dvě písně ze Stredných Plachtiniec(podle Júlia Pántika)
Zpěv:
Zdeněk Baťka (1,2,3,6-9,11,13,14,15,17,18)
Božena Baťková-Hrubá (1-4,6-9,11,13,14,17,18)
Marie Prajková (4,6,14,17,18)
Jaroslav Tesák (6,14,15,17,18)
Zdeněk Baťka ml. (10,12)
Andrejka...
Zpěv:
Zdeněk Baťka (1,2,3,6-9,11,13,14,15,17,18)
Božena Baťková-Hrubá (1-4,6-9,11,13,14,17,18)
Marie Prajková (4,6,14,17,18)
Jaroslav Tesák (6,14,15,17,18)
Zdeněk Baťka ml. (10,12)
Andrejka Baťková (12)
Hrají:
Dušán Foltýn - hoboj (1,9)
Igor Františák - klarinet (6,8,18)
Jan Hališka - (7)
Václav Hlosta - housle (2)
Jan Rokyta st. - cimbál (1,2,6-9,12,18)
Jan Rokyta ml. - cimbál (16)
Cimbálová muzika TECHNIK Ostrava (3,5,10,11-17)
Mirek Hlosta, Jiří Machač, Jiří Crha - primáši
Václav Hlosta, Dalibor Plaček - terc
Igor Františák - klarinet
Jiří Dvořáček, Pavel Rokyta - violy
Jan Hališka - violoncello
Jan Malina - kontrabas
Jan Rokyta st. - cimbál, umělecký vedoucí
Výběr skladeb: Zdeněk Baťka
Autoři písní:
Zdeněk Baťka (2,3,8-10,14,17c,18)
Rózka Horáková (4,11)
František Třetina (7)
Vladimír Hnátek (15,17a)
Fanoš Mikulecký (6)
Hudební úpravy: Jan Rokyta (1-18)
Hudební režie: Pavel Rokyta a Jan Rokyta st.
Mistr zvuku: Ivo Roubal
Nahráno ve dnech 28,29 a 30.6.2000 v hudebním studiu Českého rozhlasu v Ostravě.
Poznámky
Sleeve-note:
Tak, jako slunce ukládá svou sílu a žár do hroznů v řádcích vinohradů Jížní Moravy, tak po staletí ukládal zdejší lid sví sny, touhy, trápení, lásky, výbušnou energii, i nezlomného ducha do svých písní.
Není snad životní situace, která by nenašla své ztvárnění v moravské pěsničce. Tou se život začínal i končil. V písních tohoto kraje najdete klid lužních lesů, vůni jara vystupující z kvetoucí jívy, spalující žár letního odpoledne, melancholii zákoutí u Dyje, i rozvernost mladeho vína.
Je to velký dar, umět rozbalit poklad skrytý v těchto písních a nabídnout ho prostřednictvím svého hlasu současníkům. Nestačí totiž jen talent - chce to i srdce, hluboký cit, úctu k tradicím a vědomí kontinuity s těmi, z jejichž často nelehkých životů píseň vytryskla.
Je to velký dar, kterého se sourozencům Baťkovým dostalo, neboť oni to dovedou. Prosím, poslouchejte svým srdcem, protože ničím jiným se písně srdcem zpívané poslouchat nedají.
Ing. Štefan Girgaš
Seznam skladeb
1
Svítaj, Bože svítaj
3:31
2
Výjdi už súnečko
2:13
3
Mojej milej
2:43
4
Kde sas túlal
1:20
5
Jihoslovenské čardáše
4:29
6
Nedaleko za dědinů
2:30
7
Aj to širé polečko
4:28
8
Dneskaj večer
3:36
9
Kam ste sa poděli
3:36
10
Eště su já šohaj mladý
2:01
11
Zařehtali koně
3:11
12
Šohajíčku čí si; Lístečku z javora
1:55
13
Páslo dívča húsera; U Danaja stála
5:54
14
Co by mně mohly
2:54
15
Moravěnko, řeko naša
2:53
16
Geampara in A
2:46
17
Zavoňala rozmarýnka; Frajárečko moja; Chodím okolo vašich vrát
Zpívají:
Josef Laža (1-18)
Eva Porubová (9,11)
Stanislav Tomanec (11)
Jaroslav Přibyla (17)
Hrají:
František Plocek - zobcová flétna a klarinet (3,16)
Mojmír Blaštík - trubka (9)
Libor...
Zpívají:
Josef Laža (1-18)
Eva Porubová (9,11)
Stanislav Tomanec (11)
Jaroslav Přibyla (17)
Hrají:
František Plocek - zobcová flétna a klarinet (3,16)
Mojmír Blaštík - trubka (9)
Libor Richter - lesní roh (18)
Jan Rokyta sr. - cimbál (3,15,16,18)
Cimbálová muzika TECHNIK Ostrava
primáši: Mirek Hlosta, Jiří Crha a Jiří Machač (2,4,5-14,15,17)
Výběr sestava, hudební úpravy, hudební režie: Jan Rokyta sr.
Mistr zvuku: Ivo Roubal
Snímky pocházejí z let 1976-1997
Poznámky
Sleeve-note:
Tož, tento kompaktní disk je dárek; patří zpěvákovi nad jiné, a člověku převzácnému - Jožkovi Lažovi z Léskovca...
Nejstručněji charakterizuje našeho Jožku knížka "Od folkloru k folklorismu"(vyšla v roce 1997 v ÚLK Strážnice):"Svým nevšedním tenorbarytonovým hlasovým fondem, muzikalitou a pěveckou přesvědčivostí se stal jedním z nejvýraznějších představitelů mužského vokálního projevu nejenom vlastního Vsacka, ale i širšího Valašska." - Pravda, pravdoucí, - s tím, že náš zpěvák - jubilant je pěvecky doma i v písni slovenské, a tu a tam i jihomoravské.
Cimbálová muzika Tondy Sousedíka(později muzika Domu osvěty na Vsetíně), Kyčera, Technik, Kašava, Vsacan, Jasénka, Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů. -dnes mladá zlínská kapela Valašica, a neopomeňme i Beskydskou muziku Vladimíra Studničky, už tento výčet hudebních partnerů svědčí o zpěvákově dobré pověsti i úrovni, a tím také o "poptávce" po něm. Přitom všem si Jožka Laža uchovává jednu moc důležitou vlastnost -"byt nám šeckým vzácný";zpívá, když chce, hlasem se nikdy neživil a neživí. A tím vším zase zůstává jemu samotnému velice vzácné to zpívání s muzikou, i třeba bez ní. "CHTĚT - ale NEMOSET". Velice správně to před léty řekl Jožka Kubík, s nímž dnes Jožka Laža sdílí kategorii MAJSTRÚ - lidových kumštýřů, kteří oslovili a zaujali své posluchače v NÁRODNÍM rozměru....
Lažovu vzácnou člověcí sílu poznáme především my, kdo jsme mu nablízku; a málokdo mimo nás ví, že všeliká zdravotní utrpení v jeho životě by dala dohromady docela objemnou "knihu Jobovu", obecně známou z Bible. Zpěvákova velikost tkví v tom, že - ať bylo, jak bylo - se zpívalo POŘÁD, jakmile to jenom trošku šlo...
Z toho hlediska snad jednou rozdělím Lažovu rozhlasovou kartotéku na nahrávky předinfarktové, meziinfarktové, poinfarktové, snímky pod heslem UŠNÍ, NOSNÍ, KRČNÍ a konečně kategorii ZPÍVÁM OD NEVIDÍM DO VIDÍM. I v těchto páscích se odráží všechno prožité - to pěkné, i to ostatní - ubližující, ale i povznášející a posilující....
Když dárek, tak také dárci; najdeme je na jiném místě obalu; jelikož ale podstatu toho darovaného tvoří ZPĚV, je vlastně sobě zpěvák dárcem nejštědřejším - ON dává našemu siku vlastní osobnost v podobě HLASU, jeho CHLAPSKOSTI i LYRIKY, ÚDERNOSTI i INTIMITY, OPOJNÉ RADOSTI i HLUBOKÉHO SMUTKU. Dává ale především - a dělí se o to s námi - ROZKOŠ ze zpěvu. ČLOVĚČE, PŘIČIŇ SE, A PÁMBU TI POMOŽE; bylo to tak, prožíváme to s Josefem i dnes, - a - beztak jináč nebude...
Jan Rokyta
Milý Jožko,
oproti názvu tohoto kompaktu připíjejí včíl na zdraví Tvoje:
- hodná, věrná a nezastupitelná manželka Marta
- muzikanti z Technika: Mirek Hlosta, Jiří Crha, Jura Machač, Vašek Hlosta, Dalibr Plaček, Janek Malina, Jura Dvořáček, Igor Františák, Pavel a Jan Rokytovi (mladí), Janek Rokyta (normální)
- Ivo a Radek Roubalovi a jejich firma STYLTON
- Liduška a Břeťa Vaškovi a jejich kouzelná dílna výtvarnická
- všeci muzikanti, kteří prošli Technikem a na nahrávkách se podíleli
- všeci zpěváci, kteří tu zpívají s Tebou
- celá folklorní obec, která VÍ
- a všeci ostatní, kdo rozumu pobrali
Nech sa Ti lúbí.....
Seznam skladeb
Hospodné
15
Nezapomeňme se napiť(přípitek DRUHÝ)+Aj málo sem sa napíl
pijácké z Valašské Bystřice
3:43
16
Husár na šenku
regrútská pijácká z Rožnova
2:28
17
Gořalenka kvit
valašské hospodné
4:38
18
Ach,daj nám pámbíčku zdravíčka - přípitek TŘETÍ a POSLEDNÍ
2:00
Od Valachů, o Valachoch, Valachom
1
Na zdraví vaše - valašský přípitek PRVNÍ
0:52
2
Ej, juhási, valaši
z Valašské Bystřice
1:37
3
Čí to pachole v noci chodí
z Valašské Bystřice
3:18
4
Milostné písně k tanci "valaská"
z Valašské Bystřice
4:04
Úsměvné
12
Vysoké sú u súsedú okna
od Hranic na Moravě
2:23
13
Mně tatíček kázal
ze Vsacka
1:42
14
Gdyž sem býl ve Frenštátě
žertovná k tanci "tkalcovský"
2:35
Vojanské
5
Rodičé, rodičé
od Valašského Meziříčí
2:24
6
Dobře je ti Janku
z Mladcové u Zlína
3:03
7
Aj, horečko dubová
z Velkých Karlovic
2:19
8
Na vrch Javorníčka
z Nového Hrozenkova
3:42
Výpravné a filosofické
9
Zbojníkova smrt (o Adámkovi)
balada z Napajedel
5:29
10
Co se se mnú děje
z kancionálu Paulina Bajana 1704
3:42
11
Putovali hudci
balada z Černotína u Hranic
5:57
Z lásky darované - písničky o lásce, humoru a životě
Cimbálová muzika Jana Rokyty - TECHNIK
Zpívají :
Josef Laža (1,2,5,12,14,16,19)
Eva Porubová (3)
Kateřina Novotná (4)
Luboš Holý (7,13,17)
Dušan Holý (6)
Lucie Olszarová (9,11)
Jarmila Šuláková (12,18)
Martin Hrbáč (10)
Magdalena...
Zpívají :
Josef Laža (1,2,5,12,14,16,19)
Eva Porubová (3)
Kateřina Novotná (4)
Luboš Holý (7,13,17)
Dušan Holý (6)
Lucie Olszarová (9,11)
Jarmila Šuláková (12,18)
Martin Hrbáč (10)
Magdalena Můčková (8)
Hedvika Varmužová (15)
Dana Janíková (18)
Hrají:
CM TECHNIK Ostrava
s primáši:
Mirek Hlosta 3,5,6,7
Jiří Crha 9 - 14
Jiří Machač 16 - 19
Jan Rokyta - cimbál 1,2,4,8,15
Výběr, sestava, hudební úpravy a hudební režie: Jan Rokyta
Mistr zvuku: Ivo Roubal
Poznámky
Sleeve-note:
Z lásky lze darovat cokoliv. Samozřejmě také hudební skladbu nebo písničku. Z lásky - to znamená z celého srdce. Neznám více láskyplné, z celého srdce písničky, než ty, jež zpívali naši předkové z vlastní potřeby vyjádřit radost, zamyšlení nad životem, žal, stesk, naději, či krásu kolem. Takových písní je v Čechách a na Moravě bezpočet. Společně s těmi, kteří léta pečují o jejich zachování pro příští generace, milovníky moravského folklóru z ostravského rozhlasu jsme pro Vás vybrali několik těch skutečně zamilovaných.
Neopomenuli jsme dokonce ani ty o lásce k penězům. Nic se nesmí přehánět, avšak bez nich by již dnes byla pokladnice lidové muziky chudá a možná prázdná. A je dobře, že i tam, kde se s penězi pracují den co den se najdou lidé, kteří chtějí investovat do tradic lidové kultury. Jim patří dík a Vám tento malý šperk skutečně z lásky darován.
Seznam skladeb
1
Já mám milů, pěknů milů
2:37
2
Aj, lásko, lásko, ty nejsi stálá
1:21
3
Dolů přes Fryštáček
1:59
4
Slunéčko zachodí
2:22
5
A já su synek z Polánky
2:09
6
Kady k vám chodit mám
2:13
7
Pred naším, za naším
2:28
8
Studená rosenka
2:10
9
Ej, něchoce, parobci
1:30
10
Ej, hory, hory
3:02
11
A ja taká dzivočka
3:15
12
Dokáď byly staré dvacetníky
3:57
13
Mal som sedem grajciarov
2:47
14
Nasadíl jsem hrušku v humně
2:47
15
Sadila, sadila fialenku v roli
3:50
16
Který dobrý gazda
2:00
17
Tvoj prvý bozk
5:58
18
Na Pulčinách jarmek býl
1:49
19
Ej, hoja, hoja, mosíš byt moja
3:07
Cimbálová muzika TECHNIK 1968 – 1998
reedice k 40.výročí
Rok vydání: 1998
Druh nosiče: CD
Vydavatel: Stylton
Vyrobeno v licenci Supraphon a.s. 1969
Cimbálová muzika TECHNIK
Primáš: Zdeněk MRÁZ
Umělecký vedoucí: Jan ROKYTA
Hudební režie: Jaroslav Krček
Zvuková režie: Jiří Otčenášek
Technická spolupráce: Vladimír Kraffer
Nahráno ve studiu ostravského rozhlasu 2. a 3. června 1969
Poznámky
Sleeve-note:
Milí hudci a zpěváci, a především Ty milý posluchači,
naše nahrávka je opravdu neobyčejná. Vznikla – jak už je v Ostravě obvyklé – vlastně „po šichtě“, tuším za dvě odpoledne a dva večery. Víc času naše muzika nepotřebovala ; na nahrávací tým firmy Supraphon prostě vychrlila všechno to, co bylo třeba a „šmytec“ ….
Hráli a zpívali jsme rádi, s potěšením, ukázněně, a velice, velice rychle ; nad některými tempy dodnes potěšeně kroutím hlavou. Josef Laža, Jarmila Šuláková a Naďa Vahalíková dali svými hlasy nahrávce šmrnc, který tehdejší LP desku ozdobil a proslavil. Připomenu tu, že nahrávka měla největší ohlas především mezi cimbálovými muzikami severní a jižní Moravy ; zcela v souladu s postulátem klasika kontráše Jury Šmída : ” ….úkolem naší muziky je svou dobrou hrou rozčílit co nejvíce ostatních cimbálovek …“.
Hráli a zpívali jsme – jako každá mladá kapela – především to, co nás vzrušovalo jak folklorně, tak také hudebně ; tyto přitažlivosti se vlastně staly dramaturgickými východisky reportáru, který nabízíme k laskavému poslechu všem, které jsem v úvodu oslovil.
Ať vám valašské, moravsko-slovácké a slovenské melodie znějí chutně a přitažlivě ; žádný jiný úmysl muzika TECHNIK nikdy neměla, nemá a mít nebude. A to už má letos ČTYŘICET ROKÚ …..
Jan Rokyta (léto 1998)
P.S.: Zvukový ideál byl na sklonku šedesátých let zcela rozdílný od dnešního ; všechno se odehrávalo ve velkém, až “jeskynním” prostoru, zpívání neznělo posluchači přímo “do ouška” a intimně ; mnohdy vznikala jakási zvuková “guča”, mám-li použít moji přesnou valašštinu. Za zvukové obrození vzdávám tímto dík Ivo Roubalovi, Pavlu Löffelmanovi a Pavlu Rokytovi. Omladili nahrávku technicky a neuvěřitelně – však JINÉ omlazení nepotřebovala.
Seznam skladeb
1
Pod horů je jatelinka
3:21
2
Popovská muzika
podle zápisu Hynka Bíma 1913
2:23
3
A horečky, kopečky - Vy hajníci, hory hajte
dvě písně z Valašské Bystřice
2:50
4
A červená zelená
píseň při čepení nevěsty od Vsetína
1:45
5
Okolo Strážnice - Gdo to milý jakživ slyšél
píseň a verbuňk ze Strážnice
2:54
6
K Polánce cestička šlapaná
mládenecká od Vsetína
1:33
7
Z večera jablúňku sadila
lyrická dívčí od Valašského Meziříčí
2:02
8
Písně z Vizovska
4:29
9
Ej, moja mila na kapure stála
čardáš ze Zemplína
1:30
10
Jihoslovenské čardáše
3:59
11
Píšťalenka píská
populární slovenský čardáš
2:46
12
Ukolébavky z Kopanic
z moravsko-slovenského pomezí
3:19
13
Tance ze Strážskeho
Zemplín
1:51
14
Zdola ponickyho mlyna
čardáš z Podpolaní
3:08
15
Terchovské obmeny
variace na lidový nápěv z Terchové
1:41
Kouzlo Vánoc
Cimbálová muzika TECHNIK, cimbálová muzika Ondřejnica a jejich instrumentální hosté
Zpívají:
Jarmila Šuláková (10)
Eva Dřízgová-Jirušová (5)
Lenka Halamová (15)
Magdaléna Múčková (8,13)
Alena Sasínová (19,24)
Marie Matějová (25)
Vlasta Grycová (17,21)
Josef Laža (22)
Petr...
Zpívají:
Jarmila Šuláková (10)
Eva Dřízgová-Jirušová (5)
Lenka Halamová (15)
Magdaléna Múčková (8,13)
Alena Sasínová (19,24)
Marie Matějová (25)
Vlasta Grycová (17,21)
Josef Laža (22)
Petr Palička (25)
Jan Kudela (3,14)
Jitka Gelnarová (6)
Rostislav Prochovník - 7 let (4)
Eva Porubová (2,11)
Ludmila Vašková (2)
malý sbor dětí z ostravských škol 9,16,20
Ostravský dětský sbor řídí Jaromír Richter (4)
rožnovský ženský sbor Polajka (2)
dívčí, mužský a smíšený sbor (25)
Hrají:
Jan Rokyta st. - cimbál (8,17,21)
Luděk Emanovský - trubka (12)
Vítězslav Pukovec - trubka (23,25)
Ostravská cimbálová muzika Technik s uměleckým vedoucím Janem Rokytou a primáši Mirkem Hlostou a Jiřím Crhou (1-7,9-12,14-16,18-20,22,24)
Cimbálová muzika souboru Ondřejnica vedená Kamilem Šperlínem a Václavem Hlostou (23,25)
Hudební úpravy:
Jan Rokyta (1-12,14-24)
Magdaléna Múčkova (13)
Kamil Šperlín, Václav Hlosta (25)
Ve skladbach 7 a 24 je autorem hudba Adam Michna z Otradovic (1600-1676), ve skladbě 11 Václav Karel Holan-Rovenský (1644-1718)
Výběr a sestava: Jan Rokyta
Hudební režie: Jiří Pekárek a Jan Rokyta
Mistr zvuku: Ivo Roubal
Poznámky
Sleeve-note:
Milí přátele,
ani čas nedokáže vymazat vzpomínky na dětství, nechybí v nich zcela jistě vzpomínání na Vánoce - na čistý bílý sníh, na vůni jehličí, na stromeček s dárky, byť skromnějšími, než jsou ty dnešní, o to však vzácnejšími.
Vánoce jsou svátky rodiny a vždycky byly, jsou a budou krásnou oslavou narození děťátka. A z té čiré radosti se můžeme o Vánocích těšit a veselit a přitom si s radostí zazpívat s celou rodinou. Vezměte flétny, housličky a třeba i cimbál, tak jako Jan Rokyta, hudební redaktor Českého rozhlasu v Ostravě, který sáhl do pokladnice lidové muziky a vybral nejkrásnější koledy z Lašska, Slezska, Valašska a Moravského Slovácka. Zpívejte, poslouchejte a hlavně se radujte. Nejen proto, že Vánoce jsou svátky rodiny, klidu, míru a pohody, ale také proto, že ČRo Ostrava pro Vás chystá hudební dárky i pro příští rok. Jaro a máj uvítáme "Písněmi milostnými", léto "Písničkami žertovnými" a na podzim při vinobraní si společně zazpíváme "Písničky o víně".Už se na to všichni těšíme.
Zpívají:
Josef Laža (1-6,10-16,19,20,23-26)
Jan Zaviačič (16,18,21-23)
Jarmila Kachyňová (17,21)
Ludmila Vašková (7,9)
Jarmila Šuláková (8)
Hrají:
Miroslav Večeřa - flétna (26)
Jiljí Dybal...
Zpívají:
Josef Laža (1-6,10-16,19,20,23-26)
Jan Zaviačič (16,18,21-23)
Jarmila Kachyňová (17,21)
Ludmila Vašková (7,9)
Jarmila Šuláková (8)
Hrají:
Miroslav Večeřa - flétna (26)
Jiljí Dybal - violoncello (26)
Jan Rokyta st. - cimbál (4,11,24)
Jan Rokyta ml. - cimbál (24)
Břetislav Rokyta - flétna (4)
František Plocek - flétna (4)
Cimbálová muzika TECHNIK Ostrava (1,3,5-10,12,13,15-23,25)
umělecký vedoucí Jan Rokyta st.
primáši:
Mirek Hlosta
Jiří Crha
Jiří Machač
Hudební úpravy: Jan Rokyta
Výběr a sestava: Jan Rokyta, Josef Laža
Hudební režie: Vladimír Studnička, Jiří Pekárek a Jan Rokyta st.
Mistr zvuku: Ivo Roubal
Nahrávky vznikly v hudebním studiu I Českého rozhlasu v Ostravě v letech 1974 - 1997.
Poznámky
Sleeve-note 1:
Rodák z Leskovce u Vsetína Josef Laža vládne hlasem velkým, pěsničky v jeho podání jsou tak silné, tak přesvědčivé, jak nápěvně přesně vyzpívané, tak jadrnou valašštinou "vykřesané". Zpívá už víc než čtyřicet roků a to nepočítám dětství na dědině a ve škole. Jožkovo zpívání jsem si oblíbil už před víc než třiceti lety, kdy se stal stálým členem naší muziky TECHNIK. Nepovažuji se ovšem za "bernomincového" znalce - jsem zatížen sebou samým; dal jsem tenkrát i na své příbuzné - Jaseňany. Zpěváci aj nezpěváci, muziganti spolu s nemuzigantama - všichni přijali Jožku za svého - za člena rodiny. Josef Laža zpívá za sebe u za Valachy; mám za to, že si tím získal nepsané čestné občanství valašských dědin.
Mé uznání a poklona celé muziky TECHNIK - patří hostům, které si Jožka vybral; souputnice pěveckým životem Jarmila Šuláková se krásně podílí na jednom z nejpěknějších valašských duet, Liduška Vašková doslova obarvila svým hlasem obě pěsničky; Jarmila Kachyňová a Janek Zaviačič představili pravdivě jihomoravský region v šíři obzoru a vysokosti slunka, v šíři nápěvu i vysokosti zdravého zpívání. Jejich domov je - měřeno pouhými kilometry - Valašsku vzdálený; měřeno písní, je nám blízký, bratrský...
Když se to všechno, vládl ve studiu duch radosti, přátelství, tolerance, respektu a lásky k pěsničce. Moc prosím - přijměte právě tak předkládaný výsledek.
Za všechny
Jan Rokyta
Sleeve-note 2:
Dostalo se mně cti přispět těmito řádky našemu rodákovi, velkému znalci a propagátorovi kulturního dědictví Valašska panu Josefovi Lažovi a jeho hudební nahrávce. Vím, že bez takovýchto lidí by náš kraj nemohl být hrdý na svoji rázovitou kulturu s jadrným nářečím, na svůj historický vývoj, naplněný utrpením, ale i obdobím rozkvětu. Živá voda naší valašské kultury obohacuje všechny a dala také inspiraci mnoha umělcům i významným osobnostem, které šíří dobré jméno našeho regionu po celém světě. K nim patří i pan Josef Laža, jehož písničky s takovou radostí poslouchám.
Rád bych touto cestou vyslovil poděkování i za všechny občany Vsetína.
Ing.Zdeněk Novosad
starosta města Vsetín
Sleeve-note 3:
Přátelství je jako réva, má své silné ročníky a někdy se na chvílí odmlčí. Nikdy však nezklame. Byl jsem velmi rád účasten.
Jan Zaviačič
Sleeve-note 4:
Přátele si má člověk vybírat. A já jsem si přátelé - zpěváky i muzikanty vybral určitě dobře. Věřím, že i posluchači budou se mnou souhlasit. A proč přatelé a jejich písničky z jihu Moravy? To proto, že nás lidová písnička neodděluje, ale naopak spojuje. A cimbálová muzika TECHNIK ? To je můj kamarád už více jak 32 roků. Neuvádím tu jména, ta si přečtete jinde, ale jedno musím: Jan Rokyta st., umělecký vedoucí této muziky. To proto, že mu chci poděkovat za jeho hudební úpravy, které jsou vskutku ozdobou každé mé písničky, kterou jsem s muzikou kdy zpíval. A přání ? Zaposlouchejte se v klidu do písniček a možná v některých uslyšíte zurčení horských valašských potůčků i cinkot skleniček jiskřivého jihomoravského vína...
Nech sa Vám lůbí...
Josef Laža
English version:
Josef Laža, born in Leskovec near Vsetín, disposes of big voice, songs in his rendering are both strong and persuading; both exatcly sung in melody and "hewn" by vigorous Walachian dialect. He has been singing for more than forty years, not to speak about his childhood in the village and at school. I got to like Josef´s singing for more than thirty years ago, when he become permanent member of the band TECHNIK. I don´t think to be such an expert as to be taken as gospel - I am tainted by myself; I respect my relatives from Jasenná. Among them there are both excellent musicians and people who like Josef´s singing. They accepted him as their own, as a member of their own family. Josef Laža sings for himself and for Walachians; due to that, I beleive, he acquired unwritten honour citizenship of the Walachian villages.
My acknowledgement and compliment - and acknowledgement and compliment of the whole band TECHNIK belongs also to the guest, whom Josef choose: fellow-traveller in singing life Jarmila Šuláková wonderfully participates at one of the most beautiful Walachian duets, Liduška Vašková literally dyed both songs with her voice; Jarmila Kachyňová and Janek Zaviačič presented truthfully the South-Moravian region in breadth of the horizont and in height of the sun, in breadth of the melody and in heigh of sound singing. Their home is - measured by sheer kilometers - far from Walachia; measured by singing it is close, brotherlike...
When everything was born, in studio there predominated spirit of joy, friendship, tolerance, respect and love to song. I beg you - accept exactly so what we present here as the result.
Zpívají:
Otto Žabka (A/5,A/7,A/9 - 13,B/12,B/17,B/20)
Marie Karpecká, roz.Žabková (A/2,A/6,A/8, B/11,B/14,B/19)
Marta Gelnarová, roz.Žabková (A/4)
sestry Anna, Marie, Marta a Ludmila Žabkovy...
Zpívají:
Otto Žabka (A/5,A/7,A/9 - 13,B/12,B/17,B/20)
Marie Karpecká, roz.Žabková (A/2,A/6,A/8, B/11,B/14,B/19)
Marta Gelnarová, roz.Žabková (A/4)
sestry Anna, Marie, Marta a Ludmila Žabkovy (A/1,A/3,A/6,A/8,A/13, B/10,B/13,B/15,B/16,B/18,B/19,B/20)
Naděžda Vahalíková (A/6)
Eva Plocková (A/6)
Hrají:
Vladek Zogata - gajdy (A/13, B/20)
Jan Rokyta - cimbál (B/17)
František Plocek - klarinet (B/17)
Cimbálová muzika TECHNIK (A/1,A/2,A/4,A/5,A/7-13) + (B/10-16,B/18-20)
Výběr a sestava : PhDr. Jaromír Gelnar, CSc., Jan Rokyta
Hudba a text:
Otto Žabka (A/5,A/7,A/13 B/12,B/17,B/20)
Hudební úpravy:
Leoš Janáček (A/9a-e)
PhDr.Jaromír Gelnar, CSc. (A/3)
Jan Rokyta (A/1,A/2,A/4 - 8,A/13 B/10-20)
instrumentace (A/9 - 12)
Hudební režie: Jan Rokyta, Vladimír Studnička
Mistr zvuku: Ivo Roubal
Snímky vznikly v hudebním studiu Českého rozhlasu OSTRAVA v letech 1974 - 1993
Poznámky
Sleeve-note:
Na počátku nebylo tentokrát slovo, ale zpěv : Otto Žabka dostal do vínku vskutku mimořádný hlasový fond a otcovsky spravedlivě jej odkázal čtyřem dcerám - Anně, Martě, Ludmile a Marii...
Povoláním vynikající kuchař, srdcem výborný zpěvák, vládnoucí dobře posazeným tenorem belcantového typu; připomeňme zde soukromé školení u známých pěveckých pedagogů prof. Rudolfa Vaška a prof. Václava Ševčíka i pohotové záskoky v koncertním provedení operních árií či vokálních a chrámových koncertech v Ostravě ve třicátých a čtyřicátých letech; zpívání sborové, spoluúčinkování se soubory lidových písní a tanců, či s dechovými hudbami rodného regionu - a konečně vůbec ne na posledním místě - Žabkovu činnost autorskou - ostatně šest z několika desítek nově vzniklých lidových písní si na naší kazetě jejich autor sám zazpíval...
Pocit, že kazeta měla spatřit světlo světa daleko dříve, máme možná všichni společný; nicméně - vyjde alespoň k narozeninám, které náš lidový umělec oslaví už PO DEVATENÁCTÉ / narozen 29.února 1920 /. Pěkný dárek pro oslavence i pro nás všechny...
Anna BUROŇOVÁ, Marta GELNAROVÁ, Ludmila ŽABKOVÁ a Marie KARPECKÁ - zmíněné dědičky rodinných pěveckých genů spolu poprvé veřejně vystoupily v roce 1959 na folklorním festivalu ve Strážnici; už tehdy bylo jasné se zrodila nová a přesvědčivá kvalita komorního folklorního zpívání, a to jak v ryze hudebních parametrech, tak především v síle regionální stylovosti. Jejich projev je dnes už natrvalo zakotven v hudebně folklorním odkazu Jablunkovska. Není divu - právě tady, v půvabném kostkovském údolí pod Stožkem vznikl, odsud pramení jeho originalita, bezprostřednost, neotřelost repertoáru i muzikantská čistota v intonaci a výrazu.
Vše, co na kazetě uslyšíme, vykrystalizovalo díky talentu, píli, rodině a prostředí; předkládá se nám tu ovoce pravé písňové ekologie.....
Jméno PhDr. Jaromíra GELNARA, Csc. /1931 - 1990/ je na kazetě plným právem;jeho citlivá ruka dramaturga a etnomusikologa se dotkla nejenom všech písní, které tu slyšíme, ale také všech těch, které naše "Žabky" spolu se svým otcem zpívaly, zpívají a ještě budou zpívat. Právě ON byl - a ve svém odkazu JE - jediným a původním dramaturgem všeho krásného, co z rodiny vyšlo a co jsme tak vděčně přijímali.
A tak se naše kazeta stává i vzpomínkou na velkého muzikanta i člověka právě v roce jeho nedožitých pětašedesátin..
Hudebním partnerem rodiny Žabkových je na kazetě přední amatérská cimbálová muzika - ostravský TECHNIK ; naše spolupráce byla vždy pracovně - přátelská, ať už to tu a tam šlo skoro samo, či jsme se spolu tvůrčím způsobem trápili....
Věříme, že toto přátelství v tvorbě folklorních pěkností je na kazetě znát - stejně jako potěšení, které mně způsobilo psaní těchto několika poznámek k tomu, co uslyšíte.
Jan Rokyta
Seznam skladeb
A
1
Podle mego okjynečka
2:06
2
Už se mi lavečka
2:45
3
Za gurami torka
1:03
4
Co tu stojiš
1:15
5
Filipka, Filipka
1:48
6
Píseň nad horami
7:21
7
Kulalo še, kulalo
2:15
8
Vandrovali Turcy
4:27
9
Výběr z cyklu Leoše Janáčka "Šest lidových písní pro vyšší hlas"
Jarmila Šuláková - zpěv (1,3,4,5,7,9,10,12,14,15,17,19)
Dana Janíková - zpěv (2,4,6,8,11,13,15,16,17,18,20)
Jan Rokyta - cimbál (2,5,13,18)
Cimbálová muzika TECHNIK Ostrava...
Jarmila Šuláková - zpěv (1,3,4,5,7,9,10,12,14,15,17,19)
Dana Janíková - zpěv (2,4,6,8,11,13,15,16,17,18,20)
Jan Rokyta - cimbál (2,5,13,18)
Cimbálová muzika TECHNIK Ostrava (1,3,4,6-12,14-17,19,20)
primáši:
Miroslav Hlosta
Jiří Crha
Jiří Machač
Vybral, sestavil a upravil Jan Rokyta
Nahráno v Českém rozhlase Ostrava v letech 1980-1995
Hudební režie: Vladimír Studnička, Jan Rokyta
Mistr zvuku: Ivo Roubal
Poznámky
Sleeve-note:
Do našeho mnohdy až "přehudebnělého" času přibývá nová nahrávka východomoravského dědictví. Dodávám-li hned v úvodu "chválabohu", pak proto, že lidová písnička ve své opravdové podobě příliš místa na slunci u našich vydavatelů nenachází...
Opravdová podoba - zpěvačky Jarmila Šuláková a Dana Janíková o ní vědí svoje. Poznáme, kde se jí přibližují na dotek nebo kde jí prostě dosahují.Poznáme ale především, že opravdovost vyznávají celým svým životem.Pro zpívání žijí, žití je jím zpíváním....Kdy je to o smutku, a kdy zase o radosti, i to poznáme a upřímně se zasmějeme nebo slzu uroníme. Opět podle pocitu opravdovosti, nabízeného nám slovem i nápěvem.
Jarmila Šuláková, až neuvěřitelná stálice na našem folklórním nebi, od Boha obdařená čistým, jasným a pevným hlasem, vychovaná ve zpěvné a muzikantské rodině na Vsetíně, poznala s písničkou nejenom celý svět, ale také nejnádhernější radosti a nejhlubší smutky.Právě to je signum velkých kumštýřů. Sám život vtiskl Jarmile poslání "zpívat ze srdce". Vše tak zvaně "čistě hudební" je tu rovno "folklórnímu". Predikát "prvá dáma našeho folklóru", jak jej vytvořil časopis Melodie, je zcela na místě....
Dana Janíková žije v Kostelanech nad Moravou, malebné to vesničce v centru moravského Slovácka. Kdo alespoň trochu sleduje folklórní život Uherskohradišťska, dobře ví, že je pěveckou sólistkou muziky Kunovjan, a také, že její hlas nechybí na žádné z nahrávek tohoto šikovného ansámblu. Ač o celou generaci mladší, je Jarmile Šulákové výbornou partnerkou. Její dobře posazený, výrazný tmavý mezzosoprán je v sólových písničkách pěkným protipólem Jarmilina altu. A zpívají-li spolu, zkuste uhodnout, které patří první a které druhý hlas.Těžko uhodnete.Zvláště, když se v každém duu na obou postech navzájem střídají.Podoba je opravdu až neuvěřitelná.
Cimbálová muzika TECHNIK Ostrava ráda posloužila oběma zpěvačkám coby doprovodný partner. Jarmile už třicet let, Daně poprvé. V poctivosti muzicírování nebylo samozřejmě rozdílu. "Obě zpěvačky ctíme proto, že ONY přinášejí svou kůži na trh nejosobněji, ONY jsou pod drobnohledem posluchače, ONY jsou nositelkami prvotní a nejdůležitější pravdy - písňového sdělení..."
Písňový zpěv východní Moravy, do něhož milého posluchače zveme, je zároveň světem obou zpěvaček.Pěsničky z Rožnovska, Vsacka, Vizovska a Valašskokloboucka k vám všem poputují na nosné vlně Jarmilina zpívání, milostná vyznání či baladické příběhy z Kopanic a Horňácka jsou mnohdy jakoby přímo předurčeny k prožití s Daniným hlasem.
MULIER MULIERI MAGIS CONVENIT - žena ženě vždy porozumí. Platí to o životě a určitě i o zpívání.... My muži to všechno rádi a dobrovolně musíme uznat. Nanejvýš si povzdechneme
Zpívá: Jarmila Šuláková
Hraje: Jan Rokyta st. - cimbál (1-17)
Jan Rokyta ml. - cimbál (2,4,6,16,17) a zobcová flétna (5,8,13,15)
Pavel Rokyta - viola (15)
Miroslav Hlosta - housle (15)
Hudební...
Zpívá: Jarmila Šuláková
Hraje: Jan Rokyta st. - cimbál (1-17)
Jan Rokyta ml. - cimbál (2,4,6,16,17) a zobcová flétna (5,8,13,15)
Pavel Rokyta - viola (15)
Miroslav Hlosta - housle (15)
Hudební úpravy:
L.Schmidt: nápěv+text: 9 Jan Rokyta st. (1-13,15-17)
Jan Rokyta ml. (14)
Námět: Petr Kunc
Vybral a sestavil: Jan Rokyta a Petr Kunc
Produkce : Petr Kunc
Nahráno ve studiu Českého rozhlasu Ostrava, červenec 1996
Zvuková režie: Ivo Roubal
Hudební režie: J.Rokyta st, J.Rokyta ml., P.Rokyta
Mastering ČR Ostrava
Poznámky
Sleeve-note:
Co se stalo na malinách ?
Na kasárenském dvoře v roce 1953 jsem z ampliónu prvně slyšel zpívat Jarmilu Šulákovou, byl jsem voják. To na štábu útvaru seděl jakýsi Valach, ten nám ji přával často. Chlapcům všem se to líbilo, byli jsme všichni ze Slovácka a Valašska. Já jsem si říkal, jestli někomu z nich ten zpěv také dělá co mně : její hlas šel člověkovi "k srdci" , zabíraje však ještě další partie těla, teda duše. Chtěl jsem tu zpěvačku vidět či být u ní. To jsem potom se žádnými zpěvačkami, ani cizokrajnými pjiafkami, neměl.
Poprvé jsem ji uviděl až v kterémsi roce osmdesátém na Vsetíně. Zpívala z reproduktoru na Supraphonem. Šel jsem si, co zpívala, koupit, a tam byla ona, jako prodavačka a já ji nepoznal. Nepoznal i proto, že jsme oba byli oba už třicet roků po vojně. Až na ulici, hledě na fotografii na té desce, jsem si cosi uvědomil a vrátil jsem se :"To jste vy? Možete sa mně tu podepsat ?"
Pravívá se, že lidský hlas je nejdokonalejší hudební nástroj. Mně se to nezdá správné určení : nástroj je cosi navíc přidaného k tělu, k údu, něco uměle udělaného. Jak jsem zrovna teď z kazety, kterou mi poslal Jan Rokyta, poslouchal pěsničky, které chce dát na toto kolečko, přišel jsem na správnější definici hlasu a že to není jen nástroj : u Jarmily Šulákové je to sám úd, ženský. Ona s ním zpívá o životě a jak o život. Bere si nejčastěji pěsničky plné osudu. Zvláštní je, že ač v těch písničkách nebo v jejich slokách mluví někdy i muži, je to zas podáno žensky : jako když vy něco řeknete a vaše žena vás potom třeba i doslovně před lidmi cituje, ale potvora tak, že je znát co si o tom myslí, tedy zas i to vaše říká ona. Jarmilin hlas je nejenom silný, je i plný : není na něm vrásek, protože je obsahem té pěsničky vyplněný jak její blůzka. Já chvilkama jsem z toho pryč, a čtyřicet roků po vojně!
Jarmila Šuláková ma krom rodu i nadání i veliké štěstí : že má pro ten hlas zrovna takové pěsničky. Jako by se pro ni urodily. Jsou slovem nebo notou někdy tak nenápadné, že by je nějaká zpívající fiflena nedbale přešla. Ale ona k nim a ony k ní pasují přesně, protože ona je pořád ještě taková, jací byli lidé, jimž ty písně napadly. Pěsnička, na kterou odkazuji, také vypadá velice obyčejně. Ale poddejte se tomu hlasu a ucítíte, co v ní je:
Hora, hora, dvě doliny, poďme, děvča, na maliny.
Na maliny slunko svítí, na děvčátka krása letí.
Krása, krása kolébá sa, poď, synečku, podívaj sa.
Nač bych sa já na to dívál, šak sem já k vám nechodíval.
Ten příběh je celý, jasný, a pěsnička je usvědčující, marně synek zapírá. Ale to mu věřme, že nic neví. Protože s takovým hlasem jak Šuláková má, može žena chlapovi udělat aj děcko, a on ani neví jak.
Zpívají:
Jarmila Šuláková - (2)
Marie Rottrova - (20)
Josef Laža - (2)
Luboš Holý - (3)
Hrají:
Luděk Emanovský - trubka (1)
Jan Rokyta ml. - flétna (4)
Cimbálová muzika TECHNIK Ostrava...
Zpívají:
Jarmila Šuláková - (2)
Marie Rottrova - (20)
Josef Laža - (2)
Luboš Holý - (3)
Hrají:
Luděk Emanovský - trubka (1)
Jan Rokyta ml. - flétna (4)
Cimbálová muzika TECHNIK Ostrava (1-4,20)
umělěcký vedoucí a hudební úpravy: Jan Rokyta
Natočeno ve studiích Českého rozhlasu Ostrava v letech 1976-1996.
Poznámky
Vážení posluchači a obchodní přátelé,
držíte právě v ruce profilové CD s dvěma desítkami hudebních skladeb natočených v hudebním studiu Českého rozhlasu Ostrava. Věřte, že nebylo jednoduché vybrat z téměř sedmdesátileté historie studia představující desítky tisíc skladeb pouhé dvě desítky. Proto je zákonité, že řada z vás bude v tomto výběru postrádat svůj oblíbený žánr či konkrétní skladbu. Neznamená to, že bychom neuměli natočit kvalitní dechovku, rock, folk či další hudební žánry. Umíme je natočit stejně kvalitně a náš archív obsahuje tisíce těchto snímků. V posledních letech jsme vydali řadu CD nejrůznějších žánrů a v této nastoupené cestě chceme pokračovat i nadále. Doufáme, že i k vaší spokojenosti.
Náš profilový kompaktní disk má však poněkud jiné poslání. Má ukázat, že v Českém rozhlase byli a stále jsou výborní pracovníci, kteří dokáží vyrobit velmi kvalitní hudební snímky. Dnes k tomu mají navíc i odpovídající technické zázemí. Pokud tedy patříte k našim potencionálním obchodním partnerům, věřím, že po poslechu tohoto profilového CD k nám určitě najdete cestu. A pokud jste našimi posluchači a příznivci, pak vám přeji příjemný poslech tohoto výběru i vlastního vysílání Českého rozhlasu Ostrava.
Zpívají:
Jarmila Šuláková (3,8)
Blažena Šuláková (3)
Zuzana Pavlůsková (3)
Josef Laža (2,6)
Lenka Halamová (7,15)
Karel Sháněl (11)
Luboš Holý (12,16)
Dušan Holý (14)
Instrumentální...
Zpívají:
Jarmila Šuláková (3,8)
Blažena Šuláková (3)
Zuzana Pavlůsková (3)
Josef Laža (2,6)
Lenka Halamová (7,15)
Karel Sháněl (11)
Luboš Holý (12,16)
Dušan Holý (14)
Instrumentální sólisté:
Mirek Hlosta - housle (4,10)
Jiří Machač - housle (10)
Jan Rokyta sr. - cimbál (2)
Jan Rokyta jr. - cimbál (2,9,13), zobcová flétna (17)
Cimbálová muzika Technik Ostrava
umělecký vedoucí Jan Rokyta sr.
Mirek Hlosta, Jiří Crha, Jiří Machač - prim
Václav Hlosta, Dalibor Plaček - terc
Pavel Rokyta, Jiří Dvořaček - violy
Jiljí Dybal - violoncello
Mirek Večeřa - flétna
František Plocek, Milan Straka - klarinety
Bohuslav Schenk,Jan Rokyta sr. - kontrabas
Jan Rokyta jr. - cimbál, zobcová flétna
Jan Rokyta sr. - cimbál
Hudební realizace: Jan Rokyta sr. (1-8,11-16), Jan Rokyta jr. (9,17), Pavel Rokyta (10)
Výběr a sestava: Jan Rokyta sr. Hudební režie: Vladimír Studnička, Jan Rokyta sr.
Mistr zvuku: Ivo Roubal
Nahrávací technik: Lucie Paprsteinová
Nahrávky vznikly v Českém rozhlase Ostrava v letech 1980-1995
Poznámky
Sleeve-note:
"Být srdcem amatér - a chtít být výkonem PROFESIONÁL"; usměvně nereálný nápad žije v ostravské cimbálové muzice Technik už téměř čtyři desítky let; neztratili jsme jej po cestě, ani neumřel podvýživou citu, natožpak, aby jsme jej opustili (!)... Přinesl a nese výsledky, úměrné své i naší síle; potvrzuje, že i zdánlivě blouznivé ideje mohou přinést přitažlivé, chutné a nefádní ovoce.
Cimbálová muzika ve velkém městě je jistě až "antheovsky" odtržená od pramenišť pravé síly původní písně a muziky; nežije u zdroje, nemluví nářečím, jazykově i hudebně okouzlujícím, více obdivuje než zná. Hudci z měst se modlí před velice, velice dalekým oltářem.
Je tu ovšem chuť poznávat - od vědomého nabývání znalostí odtrhnout nelze. Kdo chce, dozví se - má-li pokoru a paměť; a jasnou výhodou města je možnost vybrat si TY hudce, kteří chtějí hrát to vzácne, co každý nedovede; TO, v čem je každý z nich výsostně sám sebou a zároveń neodlučně patří k ostatním...
Ostravská muzika Techniksi umínila žít právě tak; ovoce tohoto žití - to je muzikantská tvář, interpretační poctivost, dramaturgická pestrost a vynalézavost, a konečně i to, čemu se říká SOUND. Právě podle svého vlastního - nebojím se povědět solitérního - zvuku je naše kapela dobře rozpoznatelná mezi jinými. To je dobře...
Do Vašich domovů přinášíme písničky a muziku z Valašska, Lašska, Horňácka a sousedního moravskoslovenského pomezí, ze Slovenska ryze folklorního i zámecky barokního, a konečně také tolik obdivovaného světa rumunské provenience; spolu s naší muzikou přicházejí i průvodci nejpovolanější:
Jarmila Šuláková - prima inter pares, pěvecka legenda do věků
Blažena Šuláková - bezmála devadesátiletý předobrý strom, jehož zlaté jabko je mu po celý život nablízku
Zuzana Pavlusková - dcera Jarmily Šulákové - pokračování rodu
Josef Laža - chlap zpěvu obdivuhodně zdravého a jadrného, a kořene pravovalašského
Lenka Halamová - a její zpívání křišťálové pravdy Janáčkova kraje
Karel Sháněl - a jeho láska k písni, vyrostlá na kmeni životní moudrosti
Luboš Holý - a jeho pěvecké bohatýrství, nesené sametovým hlasem
Dušan Holý - erbovní zpěvák rodného regionu, nositel šlechtického přídomku "z Horňácka".
Sedmero zpěváků - sedmero pohledů, a stejně tak osobních i osobnostních zakotvení; v tom, co zpívají, a JAK to zpívají, jsou DOMA; a tam, jak víme, je nejlépe...
Z hudců muziky Technik neopomeňme Mirka Hlostu; Bohem nadaný primáš zastává svůj přetěžký post už skoro třicet let - a dobře...
Výraznou osobností folklorního muzikantského světa je dnes už Jan ROKYTA mladší - vynikající cimbalista, špičkový virtuos na zobcovou flétnu, kontrabasista i upravovatel; ztělesňuje tu svoji generaci, v níž vidíme naději dalšího dobrého života lidové písně a muziky z tradičního odkazu našich předků.
A konečně - všichni hudci, jejichž jména tu můžeme číst, věnovali ostravské muzice Technik svůj volný čas po desítky roků; stejně jako veškeré konání, není jejich muzika zcela bez lidských chyb - ale to SRDCE AMATÉRA a snaha o poctivý profesionální výkon - to tu určitě neschází.
Neschází ani láska, pokora a řád věcí - stejně jako v každém dobrém lidském životě...
Za všechny zpěváky
aj hudce
aj sám sebe
Jan Rokyta starší
Seznam skladeb
1
Znělka staré muziky VŠB v Ostravě
3:45
2
Ej,fojtověnka, fojtovňa
mládenecká z Velkých Karlovic
2:11
3
Pacholíčku můj
taneční z Nového Hrozenkova
2:53
4
Hudecké z Vizovska
ze sbírky Eduarda Pecka (1884)
2:28
5
Dva slovenské historické tance
Uhrovecká sbírka (1730)
5:03
6
Na téj lúce, na zelenéj
mládenecká milostná z Jasenné
3:26
7
Aj, něvezcě mje přes ten les
svatební ze Studénky
3:34
8
Oj,lavečka pochylá
"starosvatská" svatební z Jasenné
2:33
9
Geampara
rumunský lidový tanec
2:45
10
Zvolávanka
taneční nápěvy z Hriňové pod Poľanou
3:05
11
Ej, totú, totú - Čardáš Budzogáň
populární bohatýrské ze Slovenska
4:40
12
Prší, prší, len sa leje
populární milostná ze Slovenska
5:01
13
Hora de la Bildana
rumunský tanec
1:36
14
Moja žena smutno plače
pijácká z Horňácka
2:25
15
Za našimi humny vika prokvitá
dívčí milostná ze Studénky
2:00
16
Keď som mašíroval
čardáš z moravskoslovenského pomezí
4:34
17
Tři rumunské tance
virtuozní skladba pro zobcovou flétnu
3:54
Píseň písní ustýlá
Lidové písně z Moravy a Slovenska
Zpívají:
Josef Laža (8,26)
Pavel Ptáček (5,11)
Zdeněk Kašpar (1)
Karel Petružela (7,9)
Alena Sasínová (14)
Eva Porubová (25)
Michaela Bařinová (10,23)
Ludmila Vašková (2)
Pavel Ptáček ml....
Zpívají:
Josef Laža (8,26)
Pavel Ptáček (5,11)
Zdeněk Kašpar (1)
Karel Petružela (7,9)
Alena Sasínová (14)
Eva Porubová (25)
Michaela Bařinová (10,23)
Ludmila Vašková (2)
Pavel Ptáček ml. (18)
Rostislav Prochovník (22)
Ostravský dětský sbor - sbormistr Jaromír Richter (17,20,22)
Hrají:
Cimbálová muzika Technik Ostrava (1,8,12,14,17,19,20,22,24,25,26)
umělecký vedoucí: Jan Rokyta
primáši: Jiří Crha, Mirek Hlosta
Cimbálová muzika Soláň (2,4,5,7,9,10,11,13,15,18,21,23,26)
primáš: Lukáš Španihel
Hudební realizace:
Jan Rokyta (1,3,6,8,12,14,16,17,19,20,22,25,26)
Monika Kovářová (2,5,11,13,15,23)
Martin Kovář (4,9,10,26)
Lukáš Španihel (18,21)
Martin Bařina (7)
Výběr, sestava a sleeve note: Jan Rokyta sr.
Hudební režie: Vladimír Studnička, Jan Rokyta sr.
Mistr zvuku: Ivo Roubal
Nahrávky vznikly ve studiu Českého rozhlasu v Ostravě v letech 1985-1995
Poznámky
Sleeve-note:
"Těch světel v kostele, toho zpěvu a jásotu!
Koledy a jesličky, Ježíšek na slámě, kolem něho dobytek a ovce - a pastýři...
Je tu všechno, co obklopuje a naplňuje život Valachů a co je nyní staví zcela na roveň králům,
neboť nejblíže Ježíškovi poklekli naši Valaši s ovečkami, a teprve opodál svatí Tři Králové...
Od Valachů pojedl mléka, krupice, medu a brynzy -
a až pak projevil zájem o zlato, kadidlo a myrhu... Valaši jsou jeho lid, milují jej a důvěřují v něho, a nic na tomto světě se nemůže postavit do cesty této lásce a této víře...."
(Jarmila Glazarová: Chudá přadlena)
Svátky, jímž patří naše společné zpívání a muzicírování, symbolizují právě TU lásku a víru, o níž tak pěkně paní Glazarová píše; mnohé, ba přemnohé už tak trochu - díky překotnosti našich životů - vyprchává; nejsme už prostí, ani zcela bezelstní, býváme otrlí, a pokud máme na mysli opravdovou víru, je mezi námi řada nevěřících Tomášů...
Než - "pěsničky a muziga" Božího času mají v našich srdcích útulek nad jiné trvalý. Muzika Soláň z Hutiska "je temu vinna"; idea společného projektu vánočních zpěvů a hudby se zrodila v bystrých mladých hlavách sourozenců Kovářových a jejich kamarádů v cimbálovce. Starší a zkušenější hlavy v ostravské muzice Technik shledaly nápad živým, životným - aj pěkným... Pro obě muziky je tento hudební rozhovor upřímným a užitečným; přinesl nám užitek i potěšení
Potěšení by ale měli mít především naši posluchači; vánoční nápěvy čtyř století mají rozličné podoby, ale jednu jedinou tvář - pastýřskou kulturu karpatských hor. A ještě jedno máme všichni společné - radost z Božího narození, z jeho oslavy v pokoře a odevzdání, z muzikantského nadšení, a pěveckého jásání. Vánoce cítíme všichni silněji, než cokoliv na světě; však také při vzniku některých nahrávek svítil ve studiu stromeček - a nikomu nevadilo, že je právě konec března. Sváteční kouzlo bylo a je v nás samotných - právě tam je nejmocnější... Kéž se toto kouzlo štěstí přenese i na Vás - posluchače!
Už my vám to všecko vinšujeme, buďte tu sbohem;
pan hospodář s paní hospodyňú seďá za stolem;
němejte za zlé nám, že my zme došli k vám!
Pane Bože nebeský, dobrú noc daj vám!
Za všechny zpěváky a muzikanty
Jan Rokyta
Seznam skladeb
1
Přiběžali ze salaša pastýřé
2
Šla Maria do Betléma
3
Vánoční improvizace I.
4
Adventní píseň a muzika
5
Kuku, kuku, chaso vzhůru
6
Vánoční improvizace II.
7
Poďte, chlapci, k nám
8
Poslúchajte křesťané
9
Tak sem sobě počal chutně spáti
10
Vitaj u nás natisíckrát Ježíšku
11
Copak je to nového
12
Interludium
13
Čas radosti, veselosti
14
Sláva Bohu na výsosti
15
Porodila panna synka
16
Vánoční improvizace III.
17
Neněchtě nás dluho stati
18
Byla lúčka zelená
19
Orpheus ad choreas
20
Pásli my zmy ovce
21
Vánoční muzika
22
Stojí vrba pochylá
23
Den přeslavný
24
Vánoční nálada
25
Usni, usni, ctné poupátko
26
Při Betlémě na salašu – Povězte nám pastuškové
Za našimi humny
Lidové písně z okolí Frýdku-Místku
Hudební podklady ke zpěvu na ZŠ
Rok vydání: 1994
Druh nosiče: MC
Vydavatel: Školský úřad Frýdek-Místek
Vyrobeno fy Ragtime Ostrava
Sleeve-note:
Skladatele nových lidových písní jsou i dnes mezi námi. Mají to nesmírně těžké; písniček, které nám předchozí generace zanechaly, je tolik a jsou tak krásné, dokonalé, vybroušené do podoby šperku, že přijít s novým individuálním nápadem a projevem se na první pohled zdá nemožné.
Ale vznikají takové písničky, skládá je i Alena Valová. Některé z nich se svou vybroušenou melodií a poetikou textu natolik blíží těm původním z klasického odkazu folklorního, že mají naději stát se jedněmi z nich...
Jan Rokyta, hudební režisér Čs. rozhlasu Ostrava
(Večer u cimbálu, Velké Karlovice srpen 1986)
...čas od času věnujeme náš pořad "Cesty za folklorem" medailonu význačnějšího interpreta lidových písní. V tom dnešním chceme písní a kusem osobního vyznání podtrhnout jeden plně žitý život z krásného koutu naší vlasti pod památným Radhoštěm na Valašsku.
Alena Valová je zpěvačka i tvůrkyně z Vigantic u Rožnova. Její hlas je zabarvený zvláštním způsobem a charakteristickými melodickými ozdobami už vyprovodil do světa tolik písniček...
Na první pohled bys neřekl, že je její život jakkoliv mimořádný. Ale stačí domyslet každou větu jejího vyznání:
"Když mám jít lidem zpívat, jsem najednou jiná, hudba mě celou promění; v melodii, která je mi něčím blízká, doslova rezonuji se všemi tóny; mám nadherný pocit, že jsem celá prozářená a toužím těmi paprsky všechny objímat a jejími doteky rozdávat teplo a krásu..."
Rozdávat teplo a krásu - jaké je to vyznání pro vlastní tvorbu, z nejvnitřnější potřeby vyslovit se, vyslat vstíct světu svoje obrazy...
Jaromír Gelnar, hudební redaktor Čs. rozhlasu Ostrava
Hudba:
Břetislav Rokyta (1,9)
Jan Rokyta st. (2-6,11,15)
Valerius Otto: Pražské tance (5)
Antonín Dvořák (7,8)
J.S.Bach (10)
Adam Michna z Otradovic...
Mluvené slovo: Lubor Tokoš
Hudba:
Břetislav Rokyta (1,9)
Jan Rokyta st. (2-6,11,15)
Valerius Otto: Pražské tance (5)
Antonín Dvořák (7,8)
J.S.Bach (10)
Adam Michna z Otradovic (14)
Zpěv:
Jarmila Šuláková (3,4,8,14,15)
Josef Laža (3,14,15)
Lenka Halamová (6,11,15)
Jana Rokytová (7)
mladý církevní sbor pod vedením Jožky Surovíka (12-15)
Hrají:
Břetislav Rokyta - varhany
Karel Bria - lesní roh (11)
mladý církevní sbor z Jasenné (12)
Komorní soubor TECHNIK Ostrava (2-6,10,11,13-15)
sólo housle:
Jiří Machač (6)
Jiří Crha (5,10)
Scénář, výběr a sestava: Jan Rokyta st.
Hudební režie: Vladimír Studnička
Mistr zvuku: Ivo Roubal
Snímky vznikly jako záznam veřejného vystoupení v evangelickém kostele v Jasenné dne 18.9.1994.
Seznam skladeb
A
1
Hory, hory, hory čérné, L.Janáček: Hudba pravdy
2
Písně z Vizovska, J.Glazarová: Chudá přadlena
Ozef Kalda: Jalovinky - úvod
čte Josef Laža
3
Na Beskydě velké kopce, J.A.Komenský: Svět, a vše což v něm
4
Spi, mé malé poupě - ukolébavka
5
Currenta č.51
6
Soudce všeho světa, Bože, Vzpomínka na dětství v Hodoníně
7
Slyš ó Bože, volání mé
8
Hospodin jest můj pastýř
B
9
Důvěřuj se v Pána, A.Michna z Otradovic: Z loutny české
varhanní parafráze
10
J.S.Bach: Air
ze suity D dur
11
Gdes, můj ženichu milý, Jan Rokyta st. - vzpomínka a poděkování
A.Michna z Otradovic: Z loutny české II.
12
K svobodě je dlouhé putování
13
Veselme se křesťané
kánon
14
Andělské přátelství, Lubor Tokoš: Rozloučení
Josef Laža: Rozloučení za účinkující
Luboš HOLÝ,zpěv (1-4,6-17)
Martin HOLÝ,jeho otec - zpěv (2)
Dušan HOLÝ,bratr - zpěv (2,5)
sbor muzikantů,zpěv (5)
Jan Rokyta,cimbál (2,6,8,9)
Cimbálová muzika TECHNIK...
Luboš HOLÝ,zpěv (1-4,6-17)
Martin HOLÝ,jeho otec - zpěv (2)
Dušan HOLÝ,bratr - zpěv (2,5)
sbor muzikantů,zpěv (5)
Jan Rokyta,cimbál (2,6,8,9)
Cimbálová muzika TECHNIK Ostrava
primáši:
Miroslav Hlosta (1,3,7,11-15,17)
Jiří Crha (10-16)
Martin Hrbáč j.h. (5)
Hudební režie: Vladimír Studnička
Zvuková režie: Ivo Roubal
Nahráno v letech 1981-1993 Čs. rozhlasem v Ostravě.
Poznámky
Sleeve-note:
Prof. MVDr. Lubomir Holý, CSc.,Dr.h.c - a možná, že je těch titulů ještě víc - pochází z Hrubé Vrbky na Horňácku ; u zrodu pěvecké folklorní legendy zněla muzika " Majstra" Jožky Kubíka, později působil Luboš v brněnské cimbálovce Antonína Jančíka (a to byla špičková kapela folklorního světa šedesátých let), nu a - v okamžiku, kdy světlo světa spatřil Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů, stává se náš zpěvák jeho kmenovým sólistou.
Lubošův hlas - bohatýrský tenorbaryton (během několikaleté pedagogické a veterinární činnosti na Kubě a v Mexiku - díky doutníkům - dokonce hluboký baryton) je solitérem ; drahokamem, jenž nemá ve folklorním světě dvojčete ; po moravsky - " nemá sobě páry ". Je to solitérní hlas tmavý, hebký, mužný, ohebný, přitom oslovující (možno nahradit tím "velice vemlouvavý"), a zároveň vyklenutý, rovný a čistý.
Od roku 1980 zpívá Luboš s ostravskou cimbálovou muzikou TECHNIK ; společně hledáme - a pochvalme se , že mnohdy i nacházíme - muzikantské "fajnovosti", které nejsou v našem životě běžné. Mám na mysli ŽIVOT a POHYB v písni, okamžité nápady - vteřiny pravdy, vybočení z konformity a pohodlných zavedeností... Mám na mysli nedefinovatelné společné cítění zpěváka a muziky, ty až mikromolekulární prvky, které právě folklorní písni udělují - v působení na posluchače a interpreta - nespornou "doložku nejvyšších výhod".
Hrubovrbecká rodina Holých - s Lubošem zpívají také jeho otec Martin Holý (1902-1985) a bratr Dušan (1933) - má tuto doložku v krvi jednou pro vždy...
A tak pojďme a buďme při tom, jak Luboš tvoří. Opravdových tvůrců nemáme zas tolik, abychom si mohli dovolit jediného z nich propást.
"Byl-li člověk vesel, byl zpěv nezbytným a přirozeným projevem jeho veselosti ; pak-li smuten, zpíval, aby se rozveselil...." (František Bartoš 1889)
Jan Rokyta
Mám - li upřímně říci, co pro mne píseň je a co pro mne znamená, pak se musím svěřit s tím, že je to můj celoživotní a věrný kamarád, který mne nezištně a všude doprovází, nikdy nezradí a vždycky potěší. Já si ji zase, již od kolébky - kam jsem ji dostal do vínku - hluboce vážím, snažím se s ní zacházet laskavě a při její interpretaci pečuji o to, aby z ní vyzařoval tentýž cit, z kterého kdysi vznikla, a dostala vše, co jí patří. Pro mne píseň není jen pouhým souhrnem mrtvých tónů a not, ale jakousi živou bytostí, se kterou rozmlouvám a vkládám do ní to, co k vyjádření svého obsahu právě potřebuje.
Píseň mne doprovázela a stále doprovází při všech životních situacích. S ní se budívám, s ní též usínám, stojí při mně při odborné tvůrčí práci a beru si ji též s sebou do těch dálav, kam mne životní, či profesionální osud zavádí. Do krajů daleko od domova, kde je pro mne osvědčeným antinostalgikem a znamenitým psychotonikem zejména při překonávání samoty, izolovanosti i stesku po domově.
Mám jich, těch našich písniček, naskládáno v hlavě ještě hodně a jako s dědictvím otců s nimi též zacházím. Vážím si jich jako vzácné relikvie tvořivého genia mých předků a krajiny, v níž jsem se narodil a kam patřím, a mám je všechny stejně rád. Vybírám si je podle momentálního stavu svého nitra, nálady, potřeb a prostředí. Jednu po druhé, abych žádný z těch skvostů neurazil.
Účinkují:
Jarmila Šuláková - zpěv
Blažena Šuláková - zpěv (20,22)
Zuzana Pavlůsková - zpěv (22)
Dívčí sbor Polajka z Rožnova pod Radhoštěm (23,24)
Jan Rokyta - cimbál (11,13,21)
Cimbálová...
Účinkují:
Jarmila Šuláková - zpěv
Blažena Šuláková - zpěv (20,22)
Zuzana Pavlůsková - zpěv (22)
Dívčí sbor Polajka z Rožnova pod Radhoštěm (23,24)
Jan Rokyta - cimbál (11,13,21)
Cimbálová muzika TECHNIK (1-12,14-20,21-25)
Primáši: Miroslav Hlosta a Jiří Crha
Hudební úpravy: Jan Rokyta
Hudební režie: Vladimír Studnička a Jan Rokyta
Zvuková režie: Ivo Roubal
Nahráno v Českém rozhlase Ostrava v letech 1977-1987
Poznámky
Sleeve-note:
Jarmila Šuláková se narodila v Potůčkách, v jedné z nejhezčích částí Vsetína. Tam se také začala učit švadlenou, netušíc ještě, že si životní cestu bude vyšívat spíš zlatem svého hrdla a otevřenou náručí duše. Jednoho dne však přišel kapelník vsetínské muziky Vsacan, Jaroslav Tilscher - a bylo rozhodnuto : narodila se valašská lidová zpěvačka.
"Gdyž sem začala prodávat gramofónové desky, to už sem zpívávala, ale přehledu o muzice sem velice neměla. Až na tých supraphonských školéních nás učili poznávať ty opravdové a veliké hodnoty ; aj tam sem si zamilovala muziku Bachovu - najvěc varhanní, Beethovenovy symfonie, ale aj obě romance pro housle. A Mozart ! - všecky jeho opery, třeba taková Figarova svatba - co to je za ohromná, čistá a perlivá krása...."
" Jedno méno vynechat nemožu - méno učitele nejpřísnějšího, a člověka nejlaskavějšího - mojého manžela Ludvíka Schmidta. Pomohl mi s tým hlavním, co zpěvák potřebuje - učíl mňa dýchať, frázovať, přesnú intonaci, trvál na tom, abych zpívala rovno, bez glissand - a to základní, to všecko platí dodnes. "
Hudební partnerství Jarmily Šulákové s ostravskou kapelou TECHNIK trvá víc než čtvrtstoletí. V ostravském rozhlase, v televizi, na veřejných vystoupeních i na gramodeskách, k nimž patří i tato, všude tam šije zpěvačce její krajan Jan ROKYTA " písničky na míru ". Nejde tu jen a jen o hlasový rozsah, témbr - interpretka se spolu s muzikou neustále učí něčemu novému - hledání nových barev hlasu a jeho nových dynamik.
Jarmila Šuláková je důkazem tvrzení, že " jablko nepadá daleko od stromu "; tím stromem je Jarmilina maminka Blažena Šuláková ; valašská stařenka hlasu jasného a pevného. A jablko se kutálí dál - je tu i Jarmilina zpívající dcera Zuzana Schmidtová.
"Ráda poslouchám, jak zpívajů moji folklorní kamarádi. Máme spolu moc společného. Gdyž se zéjdeme ke zpívání, jeden druhému přejeme, nigdo nikom nic nezávidí ; gde je závisť, néní dobroty".
"Najvěčí radost bych měla, kdybych věděla, že po letech bude negdo počúvat moju nahrávku a řekne : Tož to zpívá tá Šuláková ? Je to pravdivé !"
Úprava písní: Jan Rokyta
Ludvík Vaculík zpívá, čte své fejetony a průvodním slovem opatřil
Spoluúčinkují:
Cilka Vaculíková - sólo zpěv (16)
Jan Rokyta - cimbál (3,4,6,11)
Jiljí Dybal -...
Úprava písní: Jan Rokyta
Ludvík Vaculík zpívá, čte své fejetony a průvodním slovem opatřil
Spoluúčinkují:
Cilka Vaculíková - sólo zpěv (16)
Jan Rokyta - cimbál (3,4,6,11)
Jiljí Dybal - violoncello (4)
Ostravská cimbálová muzika TECHNIK (1,5,7-10,12-14,16,17)
primáši: Miroslav Hlosta a Jiří Crha
Hudební režie : Vladimír Studnička
Zvuková režie : Ivo Roubal
Nahráno ve studiu Českého rozhlasu Ostrava v květnu 1991 až únoru 1993
Vydáno ve spolupráci s Lidovými novinami
Poznámky
Sleeve-note:
Radosti, radosti…
Tímto názvem ustupuju vkusu laskavého vydavatele, jenž myslí, že takto kýčovitý je vkus laskavého posluchače. Tomu tedy pravím, že z radosti jsem si zpíval málokdy a že užitečněji se zpívá ze smutku. Však také ta pěsnička o radosti, pochybně valašská, je smutná a valašský úškleb jsem do ní poslední slokou přidal já. Ze stesku zpívala maminka, když nás kolébala. O tom píšu ve slově "Ladění" Její písně, musím říct, moc folklorní nebyly : " Za horou, za lesem v hustém háji jest tam hrob obklopen květinami" byl "hit" jejího mládí. Původní písně u nás tehdy už zmizely a uchylovaly se do sbírek, kde jsem je potom potkával. Teprve v cizině, ve 40 kilometrů vzdáleném zlém Zlíně, jsem ve stesku po domově nacházel ve zpěvnících jeho řeč, nálady i milé předměty bývalého života. Potom v Praze, a hlavně na vojně!
A vůbec upozorňuju, že tyto pěsničky a všecky, které si zpívám, nejsou možná folklor. Já vlastně ani, co je to folklor, nevím ! Pro mne jsou to praktické, po ruce jsoucí pomůcky k ovládnutí, vyjádření a využití životních situací. Když například se mi stalo něco špatného a nenapravitelného, měl jsem na to písničku o vodě, která "všecky mosty zebrala, ten poslední nechala", a ten most byla ta písničky. Nedělám si také výčitky z toho, když k té písničce přidám pár svých slok. Dobrý folklorista to samozřejmě musí odmítnout, ale ještě lepší folklorista uzná, že je to správné, vždyť tak ty pěsničky vznikaly. Takovým ještě lepším folkloristou v mém případě byl Jan Rokyta.
On a jeho muzika mi umožnili, abych také já něco měl z té "sametové" revoluce. Protože svobody slova, té já měl, kolik jsem si dovolil ! Ale zazpívat si z valašskou muzikou - to jsem prv nemohl, oni by ji zavřeli a mne nechali.
Ludvík Vaculík
Seznam skladeb
1
Už sa jaseň blíží pomalučky
text posledních 2 slok L Vaculík
3:22
2
U nás na Moravě
fejeton
5:55
3
Ej, Košute, Košute
milostná od Vsetína
1:45
4
Vyjdi ně, slunéčko, nad zálesí
3:57
5
Dyž sem byl malučký
2:08
6
Už je, chlapci, malý termín
fejeton
8:24
7
Zešli zme sa třé mladenci
žertovná
4:00
8
Aj, dobře to král Šalamún znamenál
2:00
9
Presmutná neděla
slovenská verze
2:17
10
Smutná neděle
slovenská verze - text: K Šiktanc
2:16
11
Pravili předkové naši
1:00
12
Poručál rozkazač
3:12
13
Už jedenkráť ten čas přišel
3:42
14
Císařu Františku, malú krajinu máš
3:05
15
Ladění
fejeton
4:22
16
Jabléčka už dozrávájú
2:32
17
Radosti, radosti
text poslední sloky L.Vaculík
2:54
Malované kvítí z Moravy
Nejrozšířenější lidové písně ze Slovácka, Valašska, Hané a moravskoslovenského pomezí
Hraje:
Cimbálová muzika TECHNIK Ostrava (2,7)
primáš: Miroslav Hlosta
umělecký vedoucí: Jan Rokyta
Hudební úpravy: Jan Rokyta
Hudební režie: Vladimír...
Zpívá:
Josef Laža (2,7)
Hraje:
Cimbálová muzika TECHNIK Ostrava (2,7)
primáš: Miroslav Hlosta
umělecký vedoucí: Jan Rokyta
Hudební úpravy: Jan Rokyta
Hudební režie: Vladimír Studnička
Zvuková režie: Ivo Roubal
Snímky 2 a 7 převzaty z Českého rozhlasu v Ostravě
Výběr a produkce: Jaroslav Jurášek
Poznámky
15.* pozn. ačkoliv je uvedeno, že č.15 je snímek My zme muziganti v podání CM TECHNIK, ve skutečnosti se jedná o snímek My zme Valaši, který zřejmě hraje CM Javorník Brno
Seznam skladeb
2
A já su synek z Polanky
2:06
7
Beskyde, Beskyde
1:54
Ten Vánoční čas...
Z nejznámějších českých a moravských koled
Zpívají:
Marie Rottrová(2,20)
Jarmila Šuláková(11,16,19,23)
Lenka Halamová(5,12,18)
Josef Laža(1,19,21,23)
Eva Porubová(14)
Ludmila Vašková(14)
Vlasta...
Vybral, sestavil a upravil: Jan Rokyta
Zpívají:
Marie Rottrová(2,20)
Jarmila Šuláková(11,16,19,23)
Lenka Halamová(5,12,18)
Josef Laža(1,19,21,23)
Eva Porubová(14)
Ludmila Vašková(14)
Vlasta Grycová(8,13)
a děti ostravských škol
Sólisté:
Jan Kudela(3,9,17)
Klára Curylová(4)
Lenka Orlíčková(4,17)
Jitka Gelnarová(17,22)
Andrea Hasmandová(4)
Martina Hodanová(4,7,10,17,24)
rožnovský dívčí sbor Polajka (14)
Hudební režie: Jiří Pekárek
Mistr zvuku: Ivo Roubal
Nahráno ve studiu Českého rozhlasu v Ostravě ve dnech 21.,22.,23.,28.,29. a 30.8.1992
Zpívají: Jarmila ŠULÁKOVÁ
Blažena Šuláková (13-15)
Zuzana Pavlusková (15)
Josef Laža (16)
Dívčí sbor Polajka z Rožnova pod Radhošťem (17-18)
Jan Rokyta - cimbál (4,7,12,13)
Miroslav Večeřa -...
Zpívají: Jarmila ŠULÁKOVÁ
Blažena Šuláková (13-15)
Zuzana Pavlusková (15)
Josef Laža (16)
Dívčí sbor Polajka z Rožnova pod Radhošťem (17-18)
Jan Rokyta - cimbál (4,7,12,13)
Miroslav Večeřa - flétna (13)
František Plocek - klarinet (7)
Cimbálová muzika TECHNIK ZK ROH dolu Hlubina v Ostravě
primáši: Miroslav Hlosta, Jiří Crha (1-3,5,6,8,14-18)
Výběr a sestava : Jan Rokyta
Hudební režie: Vladimír Studnička, Jan Rokyta
Zvuková režie: Ivo Roubal
Nahráno v letech 1977-1988 Čs. rozhlasem v Ostravě
Poznámky
Sleeve-note:
Žijeme v divném světě; létáme k blízkým, i těm nejvzdálenějším hvězdám, vymýšlíme stroje, které za nás budou samy vymýšlet další, přijímáme signály z umělých družic, máme problémy s videotechnikou a jejími důsledky - ale máme také čím dál méně dobré vody a čistého vzduchu, a jsme - marná sláva - méně zdraví, ne naši předkové. A chtěj, či nechtěj - v přírodě přibývá druhů, které musíme vědomě chránit před úplným vyhynutím. A abychom se mezi přísně chráněnými druhy neocitli jednou i my sami, musíme věnovat velkou pozornost ekologii lidské duše a lidského srdce (o něm ještě řeč stejně bude) - písni a zpívání.
Ještě že mezi námi - a s námi - žijí ti, kdo brání písničku právě zpíváním; chrání totiž před zánikem i nás samotné, což je moc dobře.
Národní umělkyně Jarmila Šuláková obdržela dne 27.června 1989 ke svému příjmení další čestný přídomek " kopuletá " ; není co tajit - vždyť NENÍ starých zpěvaček - srdce jim to nedovolí (i k tomu se ještě dostaneme).
Jedna z nejhezčích částí Vsetína - Potúčky - byla svědkem zpěvaččina zrodu, i jejího učení švadlenou ; a to ještě (ani ona sama) netušila, že si svou životní cestu bude vyšívat spíš zlatem svého hrdla a otevřenou náručí duše. Určitě také netušila, co a kdo ji potká, jak krásná a přitom náročná tahle cesta bude. Ono totiž mládí tu vůbec není od toho, aby zkoumalo, co bude ; to hlavní je to, co je - a to je zpívat a zpívat. Písničky trampské, ale také kuplety, taneční písničky poválečné doby - zkrátka všechno, bez výběru.
Až přijde jednoho dne kapelník vsetínské muziky Vsacan, Jaroslav Tilscher - a je rozhodnuto : narodila se valašská lidová zpěvačka. Cesta s písničkou - i když prozatím k písničce - začíná. Začátek je dobrý - talent totiž také....
"Gdyž sem začala prodávat gramofónové desky, to už sem zpívávala, ale přehledu o muzice sem velice neměla. Až na tých supraphonských školéních nás učili poznávať ty opravdové a veliké hodnoty ; aj tam sem si zamilovala muziku Bachovu - najvěc varhanní, Beethovenovy symfonie, ale aj obě romance pro housle. A Mozart! - všecky jeho opery, třeba taková Figarova svatba - co to je za ohromná, čistá a perlivá krása...."
Nastává čas růstu, čas poznání, doba cest za krásou ; ostravský rozhlas a první písničky, které posluchače " chytly " - Okolo Súče ; Kyčera, Kyčera ; A vy páni muziganti - vzpomínat mohou někteří z nás, ale znají všichni - i dnes.
Novým kumštýřským partnerem se stává mladý Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů ; vedle stálého účinkování ve vsetínské Kyčeře je těžiště Jarmilina uměleckého života právě tady. Jména Bohdana Warchala, Bohumila Smejkala, a později Jidřicha Hovorky - to jsou pojmy v naší folklórní, ale také artificiální muzice.
Jsme v době, kdy zpěvačka vlastně nežije dnešky, ale zítřky ; ani sama moc neví, jaké vlastně to její zpívání je ; dobré ? průměrné ? Ví ale jistě, že zpívat musí. A začíná poznávat, kdo je posluchač, začíná zkoumat rozdíl tepů jeho srdce (už je to tady) aby svým zpíváním dokázala oba tepy sjednotit v jeden společný - tep souzvuku a vzájemné lásky.
"Jedno méno vynechat nemožu - méno učitele nejpřísnějšího, a člověka nejlaskavějšího - mojého manžela Ludvíka Schmidta. Pomohl mi s tým hlavním, co zpěvák potřebuje - učíl mňa dýchať, frázovať, přesnú intonaci, trvál na tom, abych zpívala rovno, bez glissand - a to základní, to všecko platí dodnes. "
Ludvík Schmidt věděl ale také, že lidový zpěv stojí a padá s výrazem, znal pravdu - tedy to co dává ze sebe zpěvák, aby jeho poselství dorazilo k posluchači schopné přijetí. Věděl, že velké umělce formují velká rozpětí od smutku k veselostem, od výšin k propastem ; a to mají skutečně jenom ti velcí - vyvolení ; zvláště, přidá-li se k talentu takový učitel....
Hudební partnerství národní umělkyně Jarmily Šulákové s ostravskou kapelou TECHNIK trvá už celé čtvrtstoletí. V ostravském rozhlase, v televizi, na veřejných vystoupeních i na gramodeskách, k nimž patří i tato, všude tam šije zpěvačce její krajan Jan ROKYTA " písničky na míru ". Nejde tu jen a jen o porozumění hlasového rozsahu, témbru - interpretka se spolu s muzikou neustále učí něčemu novému - je tu playbacková technika (např. na začátku strany B), hledání nových barev hlasu a jeho nových dynamik, k tomu znovu a znovu i to už zmíněné dýchání - toto je čas dokonalosti. Čas písniček, které mrazí i spalují zároveň, čas muziky, která nemůže být jiná, než je.
Tento čas dává vyjít na světlo i osvědčenému tvrzení, že " jablko nepadá daleko do stromu"; tímto stromem - a zároveň krásným symbolem rodinného zpívání - je Jarmilina maminka Blažena Šuláková ; valašská stařenka hlasu jasného a pevného, paměti záviděníhodné, a k tomu všemu věku naprosto neuvěřitelného ; táhne jí na čtyřiaosmdesátý! A jablko se kutálí dál - je tu i Jarmilina zpívající dcera Zuzana Schmidtová, muzikantka po otci, věku - neduležitého....
"Ráda poslouchám, jak zpívajů moji folklorní kamarádi, a aj ich kritizuju, ale ve vší počestnosti, řeklo by sa. Dušan a Luboš Holých, Vlasta Grycová, samozřejmě aj můj blízký pěvecký druh Jožka Laža ze Vsetína ; a Marienka Mačošková z Prešova - dnes už také zasloužilá umělkyně, Milan Križo - kdepak, vymenovat všecky, to prostě nejde..."
Máme spolu moc společného. Gdyž se zéjdeme ke zpívání, jeden druhému přejeme, nigdo nikom nic nezávidí ; gde je závisť, néní dobroty. Oni majú šeci tak veliké srdca - zpěvák snáď ani nemože být špatný člověk - to jeho srdce by mu to nedovolilo....
Antoine de Saint - Exupéry : " Správně vidíme jenom srdcem ; co je důležité, je očím neviditelné."
"Najvěčí radost bych měla, kdybych věděla, že po letech bude negdo počúvat moju nahrávku a řekne : Tož to zpívá tá Šuláková ? Je to pravdivé !"
Na pravdu není patentu ; ale kumštýři k ní někdy mají nejblíže ze všech ; a někdy se sami pravdou stávají, jsou-li zároveň velcí i skromní.
Právě to zplna platí i o zpěvačce, jíž patří tato deska ; a ona sama patří nám všem, se svým hlasem, se svým srdcem - což u ní jedno je. Kéž ještě dlouho, předlouho chrání a uchovává v tom divném světě to nejcennější - písně ; dlouho, předlouho.........
Zpěv:
Jarmila ŠULÁKOVÁ (1,4,7,8,13-16)
Josef LAŽA (1,3,5,8,9,11,14,15)
sbor muzikantů kapely TECHNIK (8)
Jan ROKYTA - cimbál (2,13,15)
Milan Straka - zobcové flétny (6)
František Plocek -...
Zpěv:
Jarmila ŠULÁKOVÁ (1,4,7,8,13-16)
Josef LAŽA (1,3,5,8,9,11,14,15)
sbor muzikantů kapely TECHNIK (8)
Jan ROKYTA - cimbál (2,13,15)
Milan Straka - zobcové flétny (6)
František Plocek - klarinet (3,13,15)
Jiljí Dybal - violoncello (15)
Cimbálová muzika TECHNIK ZK ROH dolu Hlubina v Ostravě (1,4-8,9,11,12,14,15,16)
Primáši: Miroslav Hlosta a Jiří Crha
Nahrávky čs.rozhlasu z let 1973-1988
Hudební režie: Vladimír Studnička a Jan Rokyta
Zvuková režie: Ivo Roubal
Poznámky
Sleeve-note:
Upřímně řečeno, zdaleka nejsem rozhodný, či váhavý typ; vždycky se ale ocitám v rozpacích, mám-li odpovědět na otázku "kterou že to písničku mám ze všech nejraději." - To bych, pravda, vědět měl, jsa na to dostatečně zralý věkem, zkušenostmi, i délkou řekněme "folklorní služby" muzikantské, kapelnické, upravovatelské a skladatelské, i konec konců té rozhlasové, coby redaktor a režisér.
Inu, přesto na tuto otázku dokonale odpovědět neumím - o jedné jediné písničce nevím.
Jistě - tu a tam si na člověka některá z písniček "sedne"; neodbytně , od rána do večera i od večera do rána bzučí jako ten pohádkový Paleček ve volském uchu; provází nás na místa nejsoukromější, do situací, které absolutně vylučují přítomnost kohokoliv třetího, či dokonce druhého. Následuje ostrý střih - a opakuje se totéž s JINOU písničkou, s ještě naléhavějším bzučením a možno-li - bzučíme s sebou - tedy vlastně s písničkou. A přijde další střih...... Anebo vzlétne tu a tam jaká si písňová létavice, která jsa vypuštěna populárním zpěvákem - jasně zasvítí, proletí naším soukromým vesmírem, a zanikne se svou nádherou dočasnosti v galaxiích, rozkládajících se zcela mimo naši paměť.
A přece - každý z nás v sobě nosí písničky, které se naučil, které zná OD NĚKOHO, které mu NĚKDO zpíval.NĚKDO výsostně živý a skutečný, zpěvák - nebo ještě lépe - zpěvák UČITEL.
Anna KUTĚJOVÁ ,roz.ROKYTOVÁ (1893-1964), prožila celý život (s výjimkou krátkého pobytu ve Vídni "na službě" v roce 1914) v rodné Jasenné u Vizovic na jižním Valašsku. Vynikající zpěvačka, pamětnice, činorodá národopisná pracovnice, ale také autorka pěkné rodinné kroniky ; švadlena a vyšívačka - "co sú v dědině kroje ,ty sem vyšila šecky!" (citát z r. 1959)
Jestliže etnografové a etnomuzikologové označují osobnosti typu Anny Kutějové souslovím "významný nositel tradice", pak se domnívám, že jenom stěží postihne tento výraz její celoživotní dílo; dílo inspirované rodnou dědinou, a téže dědině naší "tetičkú Kutějovú" s láskou oplácené.
Věděla už tenkrát, že dávat je víc, než brát; a nejenom věděla - také tak žila.
"Naučila sem sa zpívat od tatínka a od maměnky; obá zpívali pěkně, velice zpěvní byli.Od rána božího sa zpívalo - aj pobožné, aj světské - jak sa z huby smeklo.Tož tak sem v tom aj růstla."(A.K.1960)
Snad už před námi vyvstává podoba mé zpěvačky-učitelky; a věru, učitelky nad jiné znamenité a převýborné.
Sedávali jsme spolu u ní v kuchyni; zpívala - jak lehce, samozřejmě a neomylně! - a já ukládal do paměti; a do paměti takového šestnáctiletého valašského ogara se toho vejde požehnaně, když se chce.Šlo to ale s tou pamětí tak do prvé stovky nápěvů; pak jsem se najednou začal bát, že něco zapomenu; tož došlo k zapisování staroslavnou osvědčenou metodou UCHO - RUKA - NOTY.
A tak jsem tenkrát s tím zapisováním udělal dobře, či po valašsky "zažíl rozumu".Bylo těch nápěvu i s texty k pěti stovkám; a všechny jak říkám - lehce, neomylně - a zpaměti.
Tetička dobře věděla - a tak‚ srdcem cítila - že stejně, jako svého písňového pokladu nabyla, jej má opět předat dál; a cti, být dalším z článků tohoto lidského i písňového řetězu se dostalo právě mně.Co ale netušila ani ona ani já - to už vůbec ne - bylo ,že od ní dostávám velký a užitečný úkol pro celý můj nastávající život; a navíc budu neskromný - že se stanu jejím synovcem znejmilejším právě "skrz ty pěsničky".
Mezi poválečnými vesnickými "Valašskými krůžky" patřil ten jasenský k dobrým a pracovitým; při nácviku i vystoupeních byla ruka tetičky Kutějové - přísná a laskavá - nepostradatelná.
Její repertoirový fond je pravdivý: totiž - "velcí" sběratelé jako František SUŠIL, či František BARTOŠ, ale i regionálnější vizovský Eduard PECK - se v minulém století Jasenné vyhnuli; proč, to se můžeme dnes jenom domýšlet.Ale - ještě v polovině padesátých let jsou nápěvné varianty jasenských písní v podání Anny Kutějové výrazně shodné se zápisy BARTOŠOVÝMI (1901 ze sousedního UBLA) a zejména PECKOVÝMI (1884 ze sousední VŠEMINY i ze samotných VIZOVIC).Je to významné svědectví uvědomělého pěstování a rozvíjení zpěvnosti, svědectví vkusu a schopnosti rozlišit zrno od plev, a tak‚ svědectví lásky a laskavosti řady generací k sobě navzájem.A tak tedy jsou ty jasenské písničky a tance na světě.
"Já sem vám mívala propocené ty leknice aj vrchnicu, co sem tancovala o dušu; a celů noc sme si, my cérky, nesedly! Nigdy sme si nesedly, aby sme nebyly požmané (roz.-pomačkané - pozn.J.R.)! Byla sem já tanečnica na slovo vzatá!"(A.K.1960)
A tak se ten její úkol snažím jak nejlépe plnit; snažím se dát jejím "písničkám" možnost dlouhého žití.Dělám všechno proto, aby měly dost živé vody ze srdcí zpěváků - aj těch "velkých", kteří zpívají na této desce, ale také Vás, posluchačů. Písničky Vám to všem bohatě oplatí - to věřte; dají za Vaše zpívání pocit krásy nejčistší, radosti nejlidštější.
Takovou radost by určitě měla i tetička KUTĚJOVÁ sama.
Někomu je rozměr desky málo, někomu se zdá až až; ale i na této zhruba třičtvrtěhodinové ploše chci upozornit na
- písně milostné - zejména 3,7,11
- písně taneční - především 5,8, a samozřejmě na
- písně svatební - závěr 2. strany
Za zmínku stojí i místní autochtonní podoba figurální ŠOTYŠKY, jak ji hrávala v Jasenné kapela mého otce Karla ROKYTY (1900-1972), a snad zaujme i stylizovaná stereokompozice VALACHICA (6).
"To je vám taková krása, jak ti valaši uměli všecko zhudebnit - gdejaků cestu, gdejaký chrást, gdejaků mezu, gdejaký kopeček, gdejaků dolinku - všecko !!!" (A.K.1961)
Takže už navždy budu vědět, že to nejmilejší je právě to "VŠECKO" mé milé tetičky Anny, a že právě za tohle "VŠECKO" jí nemohu být nikdy dost vděčný.
Cimbálová muzika Technik
primáš Miroslav Hlosta
Jan Rokyta - cimbál
Dále hrají:
Cimbálová muzika Hradišťan, primáš Jiří Pavlica
Cimbálová muzika Jury Petrů
Brněnský rozhlasový orchestr...
Cimbálová muzika Technik
primáš Miroslav Hlosta
Jan Rokyta - cimbál
Dále hrají:
Cimbálová muzika Hradišťan, primáš Jiří Pavlica
Cimbálová muzika Jury Petrů
Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů
primáš Bohumil Smejkal
Helena Červenková - cimbál
Úpravy:
Jan Rokyta (1,3,5,7-9,11,13-15)
Jaroslav Štika (2,4,6,12)
Dalibor Grulich (10)
Dívčí sbor POLAJKA při Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radoštěm
Umělecký vedoucí: Jaroslav ŠTIKA...
Úpravy:
Jan Rokyta (1,3,5,7-9,11,13-15)
Jaroslav Štika (2,4,6,12)
Dalibor Grulich (10)
Dívčí sbor POLAJKA při Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radoštěm
Umělecký vedoucí: Jaroslav ŠTIKA (1,3,6,8-13,15)
Dívčí trio POLAJKY: Eva Porubová, Eva Štiková, Alena Valová) (2,4)
Cimbálová muzika TECHNIK (1,3,5,9,11,13,14)
Umělecký vedoucí: Jan ROKYTA
Cimbálová muzika LUBINA (10)
Umělecký vedoucí: Dalibor GRULICH
Hudební režie: Vladimír Studnička, Jiří Pekárek a Jiří Pospíšil
Zvuková režie: Ivo Roubal
Nahrávky čs. rozhlasu Ostrava
Odpovědný redaktor: Josef Krček
Poznámky
Sleeve-note:
Stručný popis: Ženský folklorní sbor Polajka byl založen v roce 1972 při Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Jeho členky tvoří amatérské lidové zpěvačky, povětšině pracovnice muzea. Činnost souboru bezprostředně navazuje na poslání rožnovského skanzenu - úsilí o vytvoření tzv. živého muzea, kde by návštěvník poznal materiální doklady o minulém životě našeho lidu, kde by se názorně přesvědčil o jeho práci i radostech - písních ,zvycích ,tancích, krojích apod. (úryvek ze sleeve-noty)
Valašské lidové písně
Vybrali a sestavili: PhDr. Jaromír Gelnar,Csc. a Jan Rokyta
Upravil Jan Rokyta
Cimbálová muzika TECHNIK ZK ROH dolu Hlubina v Ostravě
Primáši: Miroslav Hlosta a Jiří...
Valašské lidové písně
Vybrali a sestavili: PhDr. Jaromír Gelnar,Csc. a Jan Rokyta
Upravil Jan Rokyta
Cimbálová muzika TECHNIK ZK ROH dolu Hlubina v Ostravě
Primáši: Miroslav Hlosta a Jiří Crha
Umělecký vedoucí: Jan Rokyta
Jan Rokyta - cimbál (2,11)
František Plocek - klarinet (2,14),píšťalka (11)
Jiljí Dybal - violoncello (14)
Zdeněk Kašpar,Stanislav Tomanec - zpěv (8,16)
Hudební režie: Vladimír Studnička
Zvuková režie: Ivo Roubal
Nahrávky čs.rozhlasu Ostrava 1972-1984
Poznámky
Sleeve-note:
Josef Laža....Krátké, výstižné jméno, které nenechá nikoho na pochybách, kam zařadit nositele. Lažové jsou doma na Valašsku, nebo chcete-li na Vsacku - a ten náš pochází z Leskovce, nevelké dědinky pár kilometrů jižně od Vsetína, kde se na martinský svátek, 11.listopadu 1939, narodil. Občas se dává k lepšímu ,že ještě dřív, než ho bylo vidět, bylo ho slyšet - tak silný měl hlas ! - a ať už to odkážeme do světa legend nebo ne, zvukoví mistři, kteří už po léta snímají jeho zpěv, vědí svoje. Mají s ním plné ruce práce, aby jej při nahrávání uzavřeli do odděleného prostoru mimo kapelu, protože jinak jim jeho nosný mužný hlas proniká mezi ostatní nástroje a dere se tak do všech míst stereofonní báze.
To už prozrazujeme na Josefa Lažu jednu ze jeho základních charakteristik: že je zpěvákem převážně rozhlasovým a nazpíval jen pro ostravské rádio přes stovku snímků trvalé hodnoty.Jeho práce před mikrofonem je obdivuhodná, kontakt s kapelou bezprostřední. Nedostižný je zpěvák zejména při dotáčení druhého hlasu - kolikrát jej nazpíval hned na druhý pokus ! - tak je v něm hudební a zejména rytmický obraz písně pevně vyhraněn.
Josef Laža nezpívá pouze s cimbálovými kapelami, ale znají jej i přátel‚ hudby dechové. Přesto však tradiční podání písniček s cimbálovkou je mu nejvlastnější. Už v 15 letech ho najdeme mezi sólisty vsetínské muziky KYČERA.O několik let později pak začíná jeho spolupráce s ostravskou cimbálovou muzikou TECHNIK. Ta trvá dodnes a jejím přímým výsledkem je i sestava, kterou máte před sebou.
Čeho si na ní všimnout? - Především šíře poloh jeho zpívání - od prostého zpěvu "pro sebe" (I/4) a přepis– a rekonstrukcí (I/3 aj.) přes různé stupně stylizací "písniček" po propracované obrazy, kde folklorní zpívání je už zcela podřízeno stylizačnímu záměru (II/8). A to nejsou v tomto výběru zahrnuty experimentální snímky rodu soutěžních nahrávek pro Prix de musique folklorique de Radio Bratislava. Za povšimnutí stojí rovněž místní původ písně z Lažova repertoiru. Zpěvák obsáhl ve svém osobitém podání celé Valašsko a díky publicitě, jakou mají jeho nahrávky i veřejná vystoupení ,se stal jeho projev skoro až modelem valašského mužského folklorního zpívání vůbec. Není tedy z rodu úzce regionálních interpretů, jako např. Horymír Sušil pro Valašskokloboucko aj. I v našem výběru je to patrné. Kromě písničky ze zpěvákova rodiště (II/7) najdeme tu především písně z Vizovska (celá 1.strana) a písně z různých lokalit Valašskokloboucka, Rožnovska i Vsacka (2).
Doprovod zpěvákových písniček náleží ostravské cimbálové muzice TECHNIK, s níž Josef Laža zpívá prakticky od jejích začátků. Rádi tu citujeme zpěvákovo osobní vyznání, že této kapele vděčí za mnoho - za propracovanost technické stránky podání i za podněty k stylovému dotvoření písní. V závěrečných snímcích na obou stranách desky se připojují k J.Lažovi jeho valašští druhové - Zdeněk Kašpar a Stanislav Tomanec z Jasénky, a uzavírají tak celé písňové poselství, jehož je Josef Laža na Valašsku prvořadým nositelem.
Jaromír Gelnar
Seznam skladeb
1
Zahrajte ně,husličky
1:42
2
Zašly kosenky
2:53
3
Hanácká z Vizovic
3:20
4
Co moja Terézka doma dělá
á capp.
1:35
5
Ej, to je Bože, to je
1:37
6
Píseň ponocného z Vizovic
1:50
7
Kady k vám, kady k vám
2:43
8
Písně z Lúčky
5:23
9
Ej, ze země jsem pošél
1:26
10
Točené z Popova
2:45
11
A měl jsem já píščalenku
3:10
12
Oj, stála u bučka
1:38
13
Písně z Tísňav
4:07
14
Na Kaňúrském vršku
1:33
15
Hoša, chlapci
1:53
16
Svatební písně z Valašské Bystřice
5:55
Cimbálová muzika - Technik - Dulcimer band
Moravské a slovenské lidové písně a tance
Rok vydání: 1984
Druh nosiče: LP
Vydavatel: Supraphon
Export: Artia Prague - English version
Zpívají:
Jarmila ŠULÁKOVÁ (3,5,16)
Marta SPIROVÁ (13)
Josef LAŹA (2,5)
Horymír SUŠIL (7)
Luboš HOLÝ (11,14)
Martin HRBÁČ (9)
Martin ZÁLEŠÁK (10,15)
Cimbálová muzika TECHNIK ZK ROH dolu...
Zpívají:
Jarmila ŠULÁKOVÁ (3,5,16)
Marta SPIROVÁ (13)
Josef LAŹA (2,5)
Horymír SUŠIL (7)
Luboš HOLÝ (11,14)
Martin HRBÁČ (9)
Martin ZÁLEŠÁK (10,15)
Cimbálová muzika TECHNIK ZK ROH dolu Hlubina v Ostravě
primáši:
Miroslav HLOSTA (1,2,4-6,8,9,11,12,14-16)
Jiří CRHA (3,7,11,12,13,17)
Umělecký vedoucí Jan ROKYTA
Upravili Jiří Šmíd (1) a Jan Rokyta (2-17)
Vybrali a sestavili : PhDr. Jaromír Gelnar,Csc. a Jan Rokyta
Hudební režie: Vladimír Studnička,Jiří Pekárek,
Zbyněk Přecechtěl,Josef Przebinda, Jiří Pospíšil
Zvuková režie: Ivo Roubal
Nahrávky čs.rozhlasu Ostrava
Poznámky
Sleeve-note: Jaromír Gelnar 1984
Jubileum, které tato ostravská kapela slaví v sezóně 1983/84 - 25 let svého působení - není neobvyklé u velkých smíšených těles s řadou složek, kde generační pohyb není tak patrný, ani u těles profesionálních, kde instituce sama vytváří jisté obranné mechanizmy. V žádném případě však není běžné u skupinky amatérských muzikantů, kteří jakoby mávnutím proutku (nebo je to cimbálová palička jejich uměleckého vedoucího?) hravě a plynule překlenou barieru jedné generace. Chceme tím říci, že k základní charakteristice této cimbálové kapely patří to, že svůj vysoký interpretační standard drží už po tolik let na výši, který bývá někdy i předmětem závisti. Technická vypracovanost hry tu patří k samozřejmým východiskům - ostatně rozhlasové a televizní mikrofony jsou nepodplatitelné a ostravský TECHNIK si položil, zejména ve druhé polovině své cesty, cíle především v tomto oboru práce.
U ostravského TECHNIKu je také obdivuhodná jeho promyšlená dramaturgie. Můžete se o tom přesvědčit i s konceptu této LP desky, kde celá jedna strana podtrhuje valašská východiska a pocitové zázemí muzikantů i jejich uměleckého vedoucího, zatímco v druhé části nahrávky prokazují interpreti i sestavovatel‚ úctu k regionu slováckého Horňácka a přilehlého slovenského pomezí, o jehož stylové zvládnutí už po tolik let tak‚ usilují.
Abychom byli úplní ve výčtu všech aspektů dramaturgie kapely i jejího zrcadla na této desce, dodejme, jak poctivě se soubor snaží o dobré inovace v současných podobách lidové písně (3,8,10,15), jak slouží i popularizaci dobrých ohlasových písní současných autorů (2,13) i samostatných ohlasových skladeb (12), jak se podrobuje osobnostnímu naturelu jednotlivých zpěváků - a co všechno ještě!
Nahrávka rumunského tance, kterou se náš výběr uzavírá, symbolizuje široký záběr a řadou vítězství korunované úsilí po mnohotvárném a fundovaném hudeckém projevu.
Seznam skladeb
1
Hudecké z Popova I.
podle primáše Jiřího Košelky - ze zápisu Hynka Bíma
2:00
2
Ach, Janoško, bačo moj
text a nápěv Františka Vypušťáková ze Študlova
3:12
3
Na robotu skazujů
robotní ze Štítné nad Vlárou
2:36
4
Hudecké z Popova II.
podle primáše Jiřího Košelky - ze zápisu Hynka Bíma
2:06
5
Na Vsetíně zvóníja
valašská ze Lhoty u Vsetína
2:51
6
Liptálské točené
z Liptálu u Vsetína
1:45
7
Keď ja budem mašírovat
předzpěv k tanci Stará uherská ze Střelné
2:27
8
Večerní reminiscence
na lidové motivy z Jasenné u Vizovic
5:03
9
Tam za Váhom
z myjavských Kopanic
2:09
10
Horela linda
milostná ze slováckého Horňácka
2:42
11
Široko, daleko
čardáš z Brezové p. Br. - podle hry a zpěvu Jána Petruchy
3:00
12
Povulny (hudba Jaromír Gelnar)
na témata třídobého tance z Těšínska
2:38
13
Pěrym, pěrym, pělušky
text a nápěv Otto Žabka - ukolébavka
1:27
14
Ej, žandári, žandári
táhlá ze slováckého Horňácka
3:18
15
Keby sa ťa mamka ptali
žertovná z Myjavy
1:51
16
Ej, majerán, zelený majerán
čardáš z Pohroní
2:30
17
Sirba z Oltenie
rumunský lidový tanec
2:36
Tradice a přítomnost české lidové hudby
Folklorní nahrávky českých a moravských sólistů
Rok vydání: 1983
Druh nosiče: LP, MC
Vydavatel: Supraphon
Katalogové číslo: MC STEREO 19170441-42
LP STEREO 11173761-62 G
Zpěv:
Josef Laža (1)
Jarmila Šuláková (3)
Blažena Šuláková (3)
Hraje:
Miroslav Hlosta - housle (2)
Milan Švrčina - cimbál (4) - (pouze na LP)
Martin Hrbáč - zpěv, housle (playbacky) (5)
Jan...
Zpěv:
Josef Laža (1)
Jarmila Šuláková (3)
Blažena Šuláková (3)
Hraje:
Miroslav Hlosta - housle (2)
Milan Švrčina - cimbál (4) - (pouze na LP)
Martin Hrbáč - zpěv, housle (playbacky) (5)
Jan Rokyta - cimbály (playbacky) (4) - (pouze na LP)
Jan Rokyta - viola, basa (5)
Cimbálová muzika TECHNIK Ostrava (1,2,3)
řídí Jan Rokyta
Hudební úpravy: Jan Rokyta
Výběr a sestava: Dr. Jaromír Gelnar a Jan Rokyta
Do éry druhotné existence nastupoval tedy hudební folklór v době, kdy přestaly působit původní podmínky jeho spontaneity a kdy formálně i obsahově vykrystalizoval do podoby, v jaké jej známe ze zápisů první poloviny 19.století. Mimo stylová, tématická, funkční a jiná rozlišení vede nejvýraznější dělící čára mezi repertoárem z Čech (str. I a II) a východní Moravy (str.III a IV). Zatímco český hudební folklór je nepřetržitě spjat s vývojem instrumentální hudby a pohybovým rytmem tance, moravský se odvozuje především z deklamačního principu řeči a je na rozdíl od české inklinace k durovosti volnější ve výběru tónin i v intervalovém cítění. Má-li v Čechách rozhodující vliv na utváření melodie hudební nástroj, na Moravě spíše působí vokální projev na instrumentální hru.
Minulé století učinilo z obou těchto sfér hudebního folklóru předmět sběratelské a badatelské práce a svým způsobem formulovalo i jeho aspirace na účast v celonárodní kultuře. Lidová píseň zakotvila na koncertních pódiích a poutala pozornost předních skladatelů a interpretů. Zároveň však žila dál svým vlastním životem jakoby napájena z rodových kořenů hudeckých kapel (III/3,4,5) či dudácké školy českého jihozápadu (I/1,2). Obě tyto linie - tradice lidového muzikantství a profesionální tvorba inspirovaná folklórem - se časem značně sblížili. Skutečně bouřlivého rozmachu dosáhly po 2. světové válce, kdy pěstování lidové hudby, zpěvu a tance rezonovalo s probuzeným optimizmem doby. Špičkového postavení však dosáhly jen ty soubory, které se odvážily odkrýt nivelizační nános uplynulého století a zaměřily pozornost k starším pramenům lidové hudebnosti (Chorea Bohemica, Musica Bohemica, Cimbálová muzika Technik aj.) nebo hledaly svou tvář v uměleckém zvládnutí estetických principů spontaneity, hravosti a improvizace (sólisté a dudácké instrumentální soubory západních Čech).
Je velkou zásluhou Československého rozhlasu v Praze a regionálních stanic v Plzni, Brně a Ostravě, že poskytly ve značné míře prostor pro autenticitu i experimentální realizace hudebně folklorních látek. V těchto studiích a v celoevropské konfrontaci na Prix de musique folklorique de radio Bratislava se tak vyvinul zcela nový obor hudební tvorby. Přední tvůrci (Jaroslav a Josef Krčkovi, Zdeněk Lukáš, Jan Rokyta, Jaromír Dadák aj.), z nichž mnozí jsou zároveň vynikajícími interprety, docilují moderní nahrávací technikou nové zvukové barevnosti netradičně exponovaného historického instrumentáře (I/2,5). Pravidelně se představují i na deskách vydavatelství Supraphon. Svědčí o tom také toto vydání, které položilo vedle sebe otázku tradice hudebního folklóru v současné interpretaci, jež představuje úzkou spojitost s prvky živého odkazu i zasvěcený umělecký čin. Zpřítomňuje minulé, aby nově vstoupilo do hry o budoucnost české hudební tradice.
Seznam skladeb
(3)
1
Písně hříšné
2
Hudec
3
Byly dvě súsedy
4
Z odkazu starých cimbalistů
pouze na LP
5
Sedlácké v horním grýfu
Vonička z domova 1
Rok vydání: 1983
Druh nosiče: Singl
Vydavatel: Supraphon + Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm
Zpívá Eva Porubová (2,3), dívčí sbor Polajka (1,4)
hraje František Plocek (klarinet) - 3, Jan Rokyta (cimbály) - 3
cimbálová muzika TECHNIK
umělecký vedoucí Jan Rokyta
Zpěv:
Sestry ŽABKOVY:
Anna Buroňová,Marta Janků, Ludmila Žabková a Marie Karpecká (1,2)
Marta SPIROVÁ (3,4)
Jan ROKYTA - cimbál(4)
Hraje Cimbálová muzika TECHNIK
umělecký vedoucí Jan...
Zpěv:
Sestry ŽABKOVY:
Anna Buroňová,Marta Janků, Ludmila Žabková a Marie Karpecká (1,2)
Marta SPIROVÁ (3,4)
Jan ROKYTA - cimbál(4)
Hraje Cimbálová muzika TECHNIK
umělecký vedoucí Jan Rokyta
Výběr a sestava: Dr.Ivo Stolařík CSc. a Jan Rokyta
Úprava a hudební režie: Jan Rokyta
Technická spolupráce: Jiří Bartoš
Odpovědný redaktor: Jiří Šrámek
spoluúčast (1,7,11,?) ze 12 písní
Zpěv:
Jarmila Šuláková
Hraje:
Cimbálová muzika Technik
Další:
Jasénka ze Vsetína
Kyjovská muzika
Břeclavan
Muzika Jaroslava Čecha
Brněnská...
spoluúčast (1,7,11,?) ze 12 písní
Zpěv:
Jarmila Šuláková
Hraje:
Cimbálová muzika Technik
Další:
Jasénka ze Vsetína
Kyjovská muzika
Břeclavan
Muzika Jaroslava Čecha
Brněnská muzika
Muzika Ostravica
Kašava
Olšava
Javorník
Jarmila Šuláková
Písečan a Hana Křivdová, zpěv
Seznam skladeb
1
Dyž sem byla u maměnky
7
Na uherskéj straně
11
Nasela si žitečka
Kocour Vavřinec a jeho přátelé a Jánošíkova kuželna
Dagmar Lhotová, Drahomír Illík
Hraje:
Cimbálová muzika Technik; řídí Jan Rokyta
Cimbálová muzika Olšava; řídí L.Málek
Brněnský rozhl.orchestr lidových nástrojů; řídí...
Zpívá:
Jarmila Šuláková a L.Málek a M.Križo
Hraje:
Cimbálová muzika Technik; řídí Jan Rokyta
Cimbálová muzika Olšava; řídí L.Málek
Brněnský rozhl.orchestr lidových nástrojů; řídí B.Smejkal
Helena Červenková a J.Gašpar Hrisko - cimbál
Hudbu vybral Jiří Bartoš
Režie Tomáš Vondrovic
Poznámky
ILLÍK, Drahomír
Jánošíkova kuželna. Na motivy slovenské lidové pohádky / Drahomír Illík.
Seznam skladeb
1
spoluúčast v Janošíkově kuželně
Prix de musique folklorique de Radio Bratislava 1978
Medzinárodná súťaž magnetofónových nahrávok hudobného folklóru
Realizacia: Rozhlasové śtúdio Ostrava /ČSSR/
Úprava :Jan Rokyta
Cimbálovou muziku TECHNIK z Ostravy diriguje Jan Rokyta
Poznámky
Sleeve-note:
Medzinárodná rozhlasová súťaž Prix de musique folklorique de radio Bratislava sa stala významným kultúrno-spoločenským podujatím s celoevrópskym charakterom, vzácným fórom pre konfrontáciu umeleckých výsledkov práce jednotlivých rozhlasových staníc z vlastnej produkcie folklórnej hudby, ale aj tribúnou pre výmenu poznatkov a skúseností rozhlasových pracovníkov. + pokračování
Jarmila ŠULÁKOVÁ a Blažena ŠULÁKOVÁ (v č.13)
Cimbálová muzika TECHNIK ZK ROH dolu Hlubina - Ostrava
Primáš: Miroslav Hlosta
Umělecký vedoucí: Jan Rokyta
Vybral a sestavil dr.Ivo...
Jarmila ŠULÁKOVÁ a Blažena ŠULÁKOVÁ (v č.13)
Cimbálová muzika TECHNIK ZK ROH dolu Hlubina - Ostrava
Primáš: Miroslav Hlosta
Umělecký vedoucí: Jan Rokyta
Vybral a sestavil dr.Ivo Stolařík
Upravil Jan Rokyta
Zvuk: Marta Szusterová (1-9) a Karel Pavlík (10-16)
Nahrávky čs.rozhlasu Ostrava
Poznámky
Recenze LP desky z časopisu Melodie (?):
Sleeve-note:
"Stesk milé po milém, hluboké štěstí jejich lásky, nedohledné modro nad Solání, vítr vanoucí přes kotáry, radost i žal v uzlíčku jediné chvíle, závrať vyslovitelná jen zpěvem, bezedné ticho lesů kolem Lysé, jen písní sdělitelná bolest, toužení po někom, za někým i zalykavé blaho - To všechno v jediném hlasu....."
Díky, Jarmilo !
Tvůj Miroslav (Miroslav Horníček)
Cožpak je možné ještě něco říci po slovech zasloužilého umělce Miroslava Horníčka? Obligátní povzdech "Jak ten čas letí "? To snad ne.Takže alespoň "pro nepamětníky" stručnou, dnes již historickou poznámku.Vzpomínku na první vystoupení Jarmily s cimbálovou muzikou Valašského krúžku Vsacan ze Vsetína s primášem Rudolfem Dudou a cimbalistou Jožkou Michálkem a s vypravěčem strýcem Aloisem Cepkem. Jak dnes vidím Jarmilku, když stála poprvé u rozhlasového mikrofonu. Bez nejmenší stopy trémy. Nám všem, kteří jsme tenkrát na podzim 1948 byli u zkoušky a při vysílání, z té krásy zpěvu běhal mráz po zádech. A vůbec jsme se za tuto mužskou "slabost" nestyděli. Jarmilka měla devatenáct roků, jak malovaná růžička ve vsackém kroji - říkali jsme jí Rozárka, sama si tak "v kroju" totiž říkala. O několik týdnů později poprvé vystoupila ve společném nácvikovém pořadu lidových písní s posluchači ve studiu.V tomto cyklu, nazvaném "Zpěvem k srdci", se tehdy střídaly rozhlasové stanice Praha, Brno a Ostrava. Pod motem "Ten, komu na rtech píseň zvoní, ten nikdy není stár" jsme v Ostravě začínali vždy zpívanou znělkou Už ty pilky dořezaly - a pak už následoval nácvik. S lidovým zpěvákem, s lidovou muzikou a s Mirkem Juchelkou u klavíru.
9.duben 1949 byl tak trochu historický. Hodně jsme uvažovali, zda mezi vybrané písně zařadit i lidový valčík (do té doby málo obecně známý) Okolo Sůče. Ve srovnání s nádhernými valašskými písňovými skvosty šlo přece o písničku tak trochu úpadkovou.Ale aťsi; vzbudí-li zájem o krásné valašské písničky, proč ne? Zařadili jsme ji... a čekali na ohlas. V průběhu tří dnů po "živém" večerním vysílání došlo na stůl naší hudební redakce přes 2000 dopisů. Obdivných, bezprostředních, nadšených, kouzelných - od lidí nejprostších ,od národních umělců, od dětí, od všech. Zpěvačka Jarmila Šuláková vstoupila do povědomí milovníků lidové písně.
Ovšem nejenom zpěvačka (a jaká, panečku!), ale i herečka. Možná že si ještě někdo vzpomene na její Rozinu v rozhlasové hře podle povídky Jana Misárka-Slavičínského Vlk Krampot (1949), či na její Barku v Pověsti o vzniku valašské hory Tanečnice, jejíž rozhlasový snímek vyšel kdysi ještě na standardní supraphonské desce (30127-M).
Soubor písňových nahrávek, který vám předkládáme na této desce, je výběrem z širokého repertoárového záběru Jarmily Šulákové z let 1976-78. O vytvoření zpěvaččina rozhlasového Zlatého fondu se nejvíce zasloužil odborný redaktor ostravského rozhlasového studia PhDr. Jaromír Gelnar, CSc., společně s upravovatelem Janem Rokytou, uměleckým vedoucím ostravské cimbálové muziky TECHNIK. Říkají o tom: "Zpěv Jarmily Šulákové se stal neodmyslitelnou součástí naší národní kultury a je pro nás všechny příkladem zpěvaččina vztahu a úcty k tradici."
Ale teď již poslouchejte! Poslouchejte, jak citově silné a lidsky bohaté‚ zázemí plně žitého života Jarmily Šulákové najdeme v každé její písni.
Ivo Stolařík
Seznam skladeb
1
Nasela si žitečka
točená
2
Kyčera,Kyčera
táhlá
3
Jede valach na hody
žertovná
4
Dyž sem byla u maměnky
valaský
5
Vdávala bych sa
točená
6
Janošku, Janošíčku
7
Na Santově kopec
lidový valčík
8
Na Janovej hoře
táhlá
9
Hore Potůčky
točená
10
Valaši,Valaši
11
U hradiščskej brány
tahlá
12
Na uherskej straně
točená
13
Pod horů je jatelinka
hečená
14
Okolo Súče
lidový valčík
15
Súsedova stěna
táhlá
16
A vy páni muziganti
Od Opavy k Těšínu
Malá antologie hudebního folklóru slezské oblasti
Pavel Zogata (1,6)
Václav Stuchlý, Jaromír Gelnar (1)
sestry Žabkovy (1,6,11,12)
Zuzana Martynková (5)
Jan Kantor, Rudolf Jaglař (2)
Karla Pálová (3)
Anežka Kalusová (4)
Marie...
Zpívají:
Pavel Zogata (1,6)
Václav Stuchlý, Jaromír Gelnar (1)
sestry Žabkovy (1,6,11,12)
Zuzana Martynková (5)
Jan Kantor, Rudolf Jaglař (2)
Karla Pálová (3)
Anežka Kalusová (4)
Marie Karpecká, Ludmila Žabková (7)
Děstký sbor Kvítko (při ZDŠ v Karviné 4-Ráji) (8,9)
Pěvecká skupina Bejatka se Štítiny (10)
Hrají:
Jiří Zogata - housle, Pavel Zogata - gajdy (1,6)
Cimbálová muzika Technik Ostrava, řídí Jan Rokyta (13)
Vybral a sestavil dr.Jaromír Gelnar
Hudební režie: dr.Jaromír Gelnar
Zvuková režie: Lubomír Výrek
Nahrávky Čs.rozhlasu Ostrava
Poznámky
10. "Zelové pěsničky"- pásmo podzimních písní z Dvořiska u Kravař
Zele, zele
Něstarej se, robko ma
Kobzoli malo, zela nic
Samo zele, samo zele
Dybych ja věděla
Od nedělě do neděle
Sleeve-note:
Zájemci o původní lidovou píseň a hudbu slezské oblasti byli dosud odkázáni ponejvíce na nečetné prameny literární. Monumentální edice Františka Sušila (1860, 1941, 1951) přinesla cenný materiál především v oblasti lidové epiky a písní obřadních; hodnota příspěvků v edicích Františka Bartoše je až na několik výjimek namnoze snížena nedokonalou zápisovou technikou. Druhá generace sběratelů zachytila už rozsáhlejší materiál, který aspoň zčásti vyšel v samostatných edicích (Jan Vyhlídal, Josef Mojžíšek, Helena Salichová, František Myslivec); vydání se dosud nedočkal cenný materiál nár. umělce Františka Lýska z jihozápadního okraje Ostravy. Až poválečné systematické sběry (zejména na Hlučínsku 1949-50 a na Těšínsku 1952-1955 přinesly bohatší žeň; teprve ony umožnily formulaci důkladnějších závěrů o povaze lidového zpěvu celé oblasti. (Slezskou oblastí tu rozumíme nejen historická území slezská, tj. Opavsko s Hlučínskem a Těšínsko, ale i oblasti tzv. moravského Lašska, zejména pokud vykazuje příslušný materiál slezské filiace.) Jediná písňová edice (Slezské písně z Třinecka a Jablunkovska, Praha 1957) zpřístupnila naší veřejnosti novější materiál aspoň z jedné části území v hlubším analytickém pohledu. Fónické materiály s výjimkou ojedinělých ukázek (Antologie autentických forem čes. a slov. folklóru/8, 1962, Živá píseň Strážnice, 1975) nebyly vydávány.
Posláním naší gramoedice je aspoň v malé míře splatit naznačený dluh. Díky několikaletému úsilí bylo možno v ostravské rozhlasové stanici shromáždit dokumentárně cenný materiál i v moderních stereonahrávkách, a to jak většinou od původních nositelů, tak v citlivých rekonstrukcích. Malá část materiálu (2,4,5) je ze starých archivních fondů, dnes už mnohdy nenahraditelných (A.Kalusová a J.Kantor už nežijí). Materiál na desce má na zřeteli převážně vokální projevy slezského hudebního folklóru; instrumentální doprovod se tu váže jen na typické taneční formy, z Hrčavy (1,6) a "taněc" z Ostravska (13).
Ukázky v naší sestavě nestojí vždy v systematických konfrontacích, ale na přání vydavatele byly seřazeny do sledu vhodnějších ze zvukových důvodů. Je proto třeba upozornit na některé jeho vnitřní souvislosti, jmenovitě na konfrontaci dvou různých snímků tance "ověnžoku" a zejména jeho závěrů-popěvků "do kulanego" (1 a 6); ze srovnání nám vyplyne základní fakt, že ladění těšínských dud kolísá, v současné době mezi základním tónem D a Es; v 50. letech hrála tradiční hrčavská kapela (Pavel Krenželok-skřipky a Pavel Zogata-gajdy) v ladění ještě vyšším (E - viz dnes už historické zápisy Ivo Stolaříka). Za povšimnutí stojí též dvě pozoruhodné verze starobylé písně o kalině z Janáčkova Lašska (4) a z Těšínska (11). Velká pozornost byla v našem výběru věnována výročnímu obyčejovému cyklu. Jarní období je tu prezentováno zpěvy k vynášení smrti (8) a k obchůzce s "mojičkem" (9), podzimnímu údobí (času slezského "krmaše" - hodovému období) náleží "zelové" písničky opavského Dvořiska (10), následuje zima s ukázkou koledních písní a říkání (2). K těmto ukázkám koledování je třeba si uvědomit, že na jižním Těšínsku se dlouho uchovaly specifické rozsáhlé kolední cykly: při obchůzce se koledovalo všem členům hospodářovy rodiny i čeládce; příslušné písně byly prokládány zvláštními starobylými recitovanými přáními, tzv. "osundzy", které byly po každém verši přerývány sborovým refrénem ("kolenda !"). Oblast měla donedávna několik vyhlášených koledníků; Jan Kantor byl jedním z nich (srov. Radostná země, VI/1956 str.108-115).
Pokud jde o interprety naší antologie, najdeme tu z hlediska vztahu k tradici celou škálu typů. Tradiční zpěváky reprezentují zemřelá Anežka Kalusová (4) a Jan Kantor (2); dále nejlepší těšínská zpěvačka Zuzana Martynková (nar.1887). Též Karla Pálová tu představuje vyhraněnou nositelku tradice, byť její model zpěvu je modifikován vyhraněnou polohou jejího kontraaltového hlasu. Zcela vyjímečné postavení mezi slezskými interprety má gajdoš Pavel Zogata (nar.1907), mnohostranný nositel tradice (je současně vynikajícím zpěvákem a vyprávěčem - srov. o něm práce Stolaříkovy a Gelnarovy). Zajímavý typ nositelek tradice představuje pěvecké kvarteto sester Žabkových z Jablunkova-Návsí (Anna Buroňová, Marta Janků, Ludmila Žabková a Marie Karpecká - 1,6,7,11,12). Jejich repertoár i způsob podání koření v místní a rodinné tradici, ale směřuje už k uvědomnělému nositelství sekundárnímu. Citlivé rekonstrukce obřadních zpěvů nazpívali členové malé folklórní skupiny dětského souboru Kvítko z 1.ZDŠ v Karviné-4 Ráji za vedení i jedné ze sester Žabkových uč. Marty Janků; jejich spontánní podání je ve svém žánru příkladné - řada interpretů, a v současně i naši antologii, uzavírají členové reprezentativního souboru kraje, cimbálové muziky Technik, která v čele se svým uměl. vedoucím Janem Rokytou razí nové cesty v interpretaci lidové hudby. Je přáním sestavovatele, aby si gramoedice našla svůj okruh citlivých posluchačů. Slezský folklór má poněkud specifický ráz; jeho výraz je jakoby přitlumen, často na něm leží zvláštní nádech melancholie, jeho výpověď je více vnitřní, kontextová, než navenek projevená. V tomto smyslu nechť jsou přijaty i písně této antologie, které se takto stávají prvním východiském k hlubšímu poznání živého zpěvu slezské oblasti.
Seznam skladeb
1
Ověnžok" a "kulanego"
točivý tanec a jeho zakončení z Hrčavy
2
Přistympujmy, bratři
zahájení kolední obchůzky z jížního Těšínska
3
A v tym Krasnym Polu
milostná píseň z Opavska (Krásné Pole)
4
Proč kalino
lidová z Kozlovic
5
Ja, moja mamulko
svatební balada z jížního Těšínska
6
Popěvky "do kulanego"
taneční popěvky z Hrčavy
7
Helo, helo, Helynko
halekačka z Hnojníka
8
Mořana, Mořana
vynášení smrti z Opavska
9
Mojičky
jarní obchůzka z Těšínska
10
"Zelové pěsničky"
pásmo podzimních písní z Dvořiska u Kravař
11
Čemu kalino
lidová z Těšínska
12
Javorovy, Ostry
salašnický popěvek z Jablunkovska
13
Taněc
točivý z jihozápadního Ostravska (podle zápisu Františka Lýska)
Zpívají:
Josef Laža (1,3,6,8,12,22) (pozn. na obalu je chybně uvedeno Jan Laža)
Jarmila Šuláková (2,3,5-7,9,11,13,21,25)
Naděžda Vahalíková (14,17,24)
Pavel Jurkovič (15,23)
sestry Žabkovy...
Zpívají:
Josef Laža (1,3,6,8,12,22) (pozn. na obalu je chybně uvedeno Jan Laža)
Jarmila Šuláková (2,3,5-7,9,11,13,21,25)
Naděžda Vahalíková (14,17,24)
Pavel Jurkovič (15,23)
sestry Žabkovy (16,18,20)
Hrají:
Cimbálová muzika Technik Ostrava
Umělecký vedoucí Jan Rokyta
Písně upravili:
Jan Rokyta (1-14,16-25)
Pavel Jurkovič (15)
Cimbálová muzika TECHNIK
Primáš: Zdeněk MRÁZ
Umělecký vedoucí: Jan ROKYTA
Hudební režie: Jaroslav Krček
Zvuková režie: Jiří Otčenášek
Technická spolupráce: Vladimír Kraffer
Nahráno ve studiu ostravského rozhlasu 2. a 3. června 1969
Cimbálová muzika TECHNIK
Primáš: Zdeněk MRÁZ
Umělecký vedoucí: Jan ROKYTA
Hudební režie: Jaroslav Krček
Zvuková režie: Jiří Otčenášek
Technická spolupráce: Vladimír Kraffer
Nahráno ve studiu ostravského rozhlasu 2. a 3. června 1969
Zpívají:
Zdenka Straškrabová (2)
Jarmila Šuláková (3)
Josef Laža (1)
Hraje Cimbálová muzika TECHNIK
primáš Zdeněk Mráz
úpravy písní: Jan Rokyta
Poznámky
Sleeve-note: (Věra Šejvlová)
Cimbálová muzika TECHNIK vznikla před devíti lety ze studentů Vysoké školy báňské v Ostravě. Dnes už všichni její členové mají studium za sebou a většina jsou inženýři na šachtách. Mimo to jsou hlavou více nebo méně početných rodin s muzikantským srdcem žhavým a nestárnoucím. Muzika získala za ta léta řadu prvních míst v STM (pozn.PR STM = Soutěž tvořivosti mládeže), ve Strážnici, na mezinárodních soutěžích a festivalech i na SFDM v Helsinkách a co hlavního: podařilo se jí v praxi to, oč se do nekonečna vedou diskuse: totiž organicky včlenit folklor do současného života. O tom svědčí skutečnost, že TECHNIK jde na dračku. Jeho členové by klidně své diplomy mohli postavit za vitrínku a živit se jen muzikou. Jenže oni chtějí mít muziku jak sůl života - ne jako svůj denní chléb.
Doménou muziky TECHNIK je Valašsko, rodiště uměleckého vedoucího Jana Rokyty. Také stálý sólista muziky Josef Laža působí dodnes na Vsetíně a tam žije i hostující zpěvačka Zdeňka Straškrabová. Valašsko ovládá muzika tedy do všech nuancí jeho stylů a charakteristik. Slovensko TECHNIK objevuje opět se vsetínskou zpěvačkou Jarmilou Šulákovou. Prokazují v něm svůj cit pro stylovou čistotu etnických oblastí a muzikanti technickou zdatnost a virtuozitu.
Seznam skladeb
CD: I. Valašsko
1
Dyž sa buček zeleňá
2
Aj, co to tam píská
CD: II. Slovensko
3
Písně z Poník
střední Slovensko
4
Písně ze Strážkého
východní Slovensko
CIMBÁLOVÁ MUZIKA TECHNIK hraje moravské a slovenské lidové písně
Rok vydání: 1969
Druh nosiče: LP
Vydavatel: Supraphon
Katalogové číslo: mono 0 17 0784 G
stereo 1 17 0784 G
Cimbálová muzika TECHNIK
Primáš: Zdeněk MRÁZ
Umělecký vedoucí: Jan ROKYTA
Hudební režie: Jaroslav Krček
Zvuková režie: Jiří Otčenášek
Technická spolupráce: Vladimír Kraffer
Nahráno ve studiu ostravského rozhlasu 2. a 3. června 1969
